Dvě období v pozici eurokomisařky má za sebou Věra Jourová. Nyní ji za Česko v Komisi s největší pravděpodobností nahradí Jozef Síkela (STAN), pokud se mu podaří projít tzv. grilováním. Jourová pro Echo24 uvedla, že nejvíce je pyšná na svou činnost v oblasti ochrany spotřebitelů či tlaku na digitální platformy. Že už v Komisi pokračovat nebude, ji dle jejích slov nemrzí, ale lituje, že se jí některé věci nepodařilo prosadit. Názory na její výkon ve dvou období se liší mezi politiky a analytiky.

V letech 2014 až 2019 byla Jourová komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Evropské komisi Jeana-Claude Junckera a od prosince 2019 byla místopředsedkyní Komise a komisařkou pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyenové.

„Dvě období pro mě byla naplněna tvrdou prací, kdy jsem se snažila udělat maximum a řešit věci, které jsou užitečné. Ať už to jsou změny pro spotřebitele. Víme, že online nákupy jsou velmi populární a taky náchylné na celou řadu podvodů a zklamání pro spotřebitele. Myslím si, že jsem udělala celou řadu kroků k ochraně evropských peněz. Prosadila jsem evropského prokurátora, což je podle některých taková právnická věc, ale ten prokurátor už dneska vyšetřuje stovky miliard podvodně využitých peněz, takže na to jsem pyšná,“ uvedla pro Echo24 Jourová.

Dále zmínila mediální zákon, na který se podle ní bude dlouho vzpomínat, jenž by měl omezit politické a finanční tlaky na média. „A celá plejáda věcí, které se týkaly digitální agendy. Byla jsem jedním ze dvou vyjednavačů Evropské komise pro nařízení o umělé inteligenci a celkově si myslím, že ten můj tlak na digitální platformy se v řadě věcí osvědčil. Udělala jsem maximum, co jsem mohla. Vždycky jsou nějaké rezervy, když se ohlédnu, mám tam pár věcí, které mě mrzí, že jsem neprosadila. Když se mě někdo ptá, jestli je mi líto, že odcházím, tak není, protože je potřeba střídat,“ uvedla Jourová.

Stěžoval si mi na ní polsky prezident, říká Vondra

Kriticky se k práci Jourové staví europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Obecně ta její mise není z mého pohledu z převážné většiny pozitivní. Myslím si, že hlavní problém byl v tom, že si s Andrejem Babišem nechali vnutit ta konkrétní portfolia. Z českého pohledu to nevedlo k ničemu dobrému. Pod pláštíkem toho, že byla viceprezidentkou Komise, měla na starosti otázky právního státu, svobodu slova a podobně, to znělo hezky, že se národ Václava Havla chopí této zodpovědnosti. Nicméně po většinu doby pod sebou neměla žádné generální ředitelství, což často vedlo ke zbytečnému zhoršování vztahů se zeměmi, které se jí dostaly na paškál,“ uvedl Vondra.

„Nemyslím teď jenom Maďarsko, ale také třeba Polsko. Ta opatření vyráběl komisariát komisaře Didiera Reynderse a ona (Jourová) tam jezdila dělat špinavou práci a vyřizovat tu agendu třeba do Varšavy. Mně si na ní několikrát stěžoval i polský prezident. V plné nahotě se to ukázalo s tou povolební změnou v Polsku,“ uvedl europoslanec.

„Ona celou dobu pracovala tak, že Polsko bylo pod nesmírným tlakem, dokonce mu byly zastavované peníze a podobně. Když se pak vyměnila konzervativní garnitura za tu levicově-liberálnější podle přání dominantního mainstreamu v Bruselu, a prováděla daleko větší a brutálnější čistky, třeba i ve státních médiích než ti předchůdci, tak nejenom že Komise a Věra Jourová mlčely, ale dokonce v rozporu s tou předchozí politikou začaly peníze uvolňovat. Takže evidentně politika dvojího metru, který si myslím, že poškozoval vztahy ve střední Evropě,“ dodal.

Smířlivější je Vondra v otázce krocení monopolních praktik velkých IT firem, kterou částečně převzala Jourová po odchodu viceprezidentky Komise eurokomisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové. Tam, budiž, řekl Vondra. „Z druhé strany to pak ale samozřejmě neslo politiku ve vztahu ke svobodě slova a vyjadřování a tvorby třeba těch European Media Act, což jsou z mého pohledu legislativy přinejmenším sporné. To praktické vyústění, že se Věra Jourová snaží poučovat Elona Muska o tom, co je a co není svoboda slova, nabývá z mého pohledu komických rozměrů tím spíš, že politický mandát této komise už dávno vypršel,“ uvedl pro Echo24 Vondra.

Analytici: Jourová obstála

Jiné názory mají analytici. Expert na evropskou politiku Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 uvedl, že Věra Jourová patřila k výraznějším členkám kolegia končící Evropské komise. „Věnovala se důležitým tématům a byla vidět. Na druhou stranu – také její agendu a schopnost dotáhnout politické priority výrazně omezily velké krize, které mandát kolegia Ursuly von der Leyenové ovlivnily. První byl covid-19, druhou pak válka na Ukrajině. Navzdory omezeným pravomocem, které má Evropská komise v obou agendách – jak ochrana veřejného zdraví, tak zahraničně-bezpečnostní problematika je stále v rukou států – si počínala dobře a EU také díky Komisi obě krize zvládla a zvládá. To není podle mého názoru vůbec málo,“ uvedl Kaniok.

Odborník na EU Tomáš Weiss z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že Jourová v úřadě obstála se ctí. „V druhém období byla vidět více než v tom prvním, ale v principu se dá říct, že měla na starosti agendu, která byla velmi důležitá pro fungování EU, především otázky vlády práva v různých podobách,“ míní Weiss.

Podle něj je velmi obtížné nějak vyhodnotit Komisi jako celek jako jednu instituci z několika, protože výsledek je vždy závislý na míře shody a kontextu. „A za posledních pět let určitě nebyl kontext jednoduchý. Nicméně pokud někdo selhával, tak to spíš byly členské státy než Komise,“ míní.