Česká pošta nezažívá z hlediska publicity úplně nejlepší období. Státní podnik se už více než měsíc pře s městy a obcemi, kterou pobočku má zrušit, a kterou naopak ponechat, přičemž finální seznam zrušených míst doposud není na světě. Poště nepomáhají ani zprávy o tom, kolik si vedení krachující instituce posledně vyplatilo. Kupříkladu odcházející generální ředitel Roman Knap si přišel na celkem 5 milionů korun. Podnik je přitom v pravidelné ztrátě, kvůli níž má projít 8miliardovou restrukturalizací.

Informaci o platech vedení přinesl deník Mladá fronta Dnes. Podle něj nyní už bývalý generální ředitel České pošty Knap získal odchodné ve výši 3 649 518 korun. K tomu mu bylo vyplaceno ještě 1,25 milionu korun hrubého navíc na základě splnění smlouvou stanovených úkolů.

„Podle mých informací dostal pan Knap jen to, na co měl nárok podle smlouvy, kterou podepsal za mého předchůdce v roce 2018,“ uvedl k tomu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort pošta spadá.

Smlouvu Knap podepisoval v roce 2018, kdy resort vnitra, který poštu vedl exministr Lubomír Metnar z hnutí ANO. „Část pohyblivé složky mzdy v loňském roce jsem získal za vypracování strategie transformace České posty a její schváleni Dozorčí radou (to byla podmínka). Za hospodářský výsledek to byla nula,“ uvedl v reakci na to exředitel pošty.

Vloni pak Knap podle dat iniciativy Hlídač státu bral 4 370 484 korun s bonusy ve výši 1,25 milionu, celkem tedy 5 620 484 korun. To je 468 374 měsíčně.

K tomu navíc nedávno vyšlo najevo, že dva z ředitelů České pošty získali v situaci, kdy instituce prohlubuje ztrátu, bonusy ve výši 376 542 korun.

Vyplácení odměn mnozí kritizují. „To je to, co mě neskutečně štve. Propouští se mezi pracovníky na přepážkách, vyhazují se doručovatelky. Za to na manažery České pošty se nejen nesáhlo, ale navíc si tam v době, kdy byl podnik v šílené ztrátě, vypláceli královské odměny. Fakt nehoráznost,“ uvedla kupříkladu stínová ministryně vnitra a poslankyně Jana Mračková Vildumetzová.

Přetahovaná o pobočky

Dalším problémem, který musí Česká pošta řešit, je chaos v uzavírání některých poboček v rámci šetření. Podnik kvůli klesajícímu provozu oznámil snížení počtu poboček o 300 na 2900 a zrušení zhruba 1600 pracovních míst. Zveřejnil i seznam, kterých poboček se má rušení dotknout. Od té doby se ale seznam neustále mění.

Plzeň, Pardubice, Hradec Králové a Ostrava dokázaly při jednání s poštou některé pobočky uhájit. Vedení Plzně konkrétně dvě – v obchodním centru Olympia a ve Skvrňanech. Královehradeckým se podařilo uspět se zachováním pobočky na Benešově třídě Ostrava vybojovala pobočku Výškovice a Pardubice pobočku Na Drážce.

„Podařilo se nám vyjednat zachování pobočky Na Drážce tak, aby i Městský obvod Pardubice III měl alespoň jednu pobočku v rozumné vzdálenosti. To znamená, že každý z městských obvodů, který měl pobočku, ji bude mít i nadále,“ uvedl kupříkladu plzeňský primátor Jan Nadrchal.

V Českých Budějovicích a Milevsku pošta zruší jiné pobočky, než původně plánovala. „Zůstává pošta na sídlišti Šumava. Místo ní bude zrušena pošta 2 u Nádraží, která byla více méně balíkovou pobočkou. Balíky budou místo ukládání zde distribuovány na pošty blízko bydliště obyvatel,“ uvedla českobudějovická primátorkazřídil, v Dagmar Škodová Parmová (ODS).

V dalších obcích a městech pak vedení jedná třeba alespoň o „výměně“ zrušené pobočky za vhodnější, jinde situaci zachraňují tím, že se snaží přejít na režim Pošta Partner Plus, kdy pobočky provozuje sama obec.

Stále se jedná s Mladou Boleslaví, s městy v Pardubickém kraji nebo pražskými městskými částmi. Zveřejněný seznam tedy nemusí být finální.

Dlouhodobě ztrátová

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy Kč na 1,725 miliardy Kč. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů Kč, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů Kč se snížily výnosy z poštovního provozu. Do poloviny roku by tak měla oznámit plán restrukturalizace, v rámci které se má rozdělit na provozovatele poboček poskytujícího základní služby a komerčního operátora balíkových a logistických služeb.

Podle ministra Rakušana vše běží, jak má. „Transformační plán, který vznikne k 30. červnu, je nezbytný pro to, aby Česká pošta mohla úspěšně jednat s bankami o dalším financování svého chodu. Stanoví také podmínky a postup rozdělení České pošty na nové subjekty, tedy na Českou poštu fungující na základě poštovní licence a na jednu nebo více komerčních částí. Tuto restrukturalizaci je nutné dokončit do konce roku 2024,“ uvedl Rakušan.