Za ostudu, hanebnost nebo katastrofu považují zástupci českých univerzit, které se dnes připojily k protestní akci Hodina pravdy, podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících na humanitních a společenskovědních oborech. Organizátoři akce žádají pro univerzity více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi obory. Například Univerzita Pardubice tuto snahu podpořila debatním setkáním akademiků a studentů a k protestu proti nízkým platům se připojila také Janáčkova akademie múzických umění (JAMU), Univerzita J. E. Purkyně (UJEP) nebo filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové (FF UHK) a Západočeské univerzity (ZČU). Prahou prochází protestní pochod, který míří k soše TGM na Pražském hradě. Několik set studentů a pedagogů olomoucké filozofické fakulty se dnes zapojilo do výstražné stávky. O důvodech stávky psalo Echo24 zde.

Stávkující v Olomouci dnes zaplnili nádvoří fakulty v Křížkovského ulici. Lingvisté, uměnovědci či filozofové přišli na nádvoří s transparenty s nápisy například Humanitní vědci nejsou parazité, Bohatství ducha se nedá zaplatit, ale zkusit to můžete nebo s transparentem v podobě krabice na tyči a s nápisem Nemám ani na transparent.

Prahou prošel protestní pochod studentů a zaměstnanců univerzit. V čele průvodu valili protestující Sysifův balvan. Pochod, kterého se účastnilo asi 1000 lidí, vyšel z Palachova náměstí, kde sídlí Filozofická fakulta. Zastavil se před Úřadem vlády, kde předseda akademického senátu Ondřej Švec přečetl otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi. Pochod pak zamířil na Pražský hrad před sochu profesora a prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Vedení olomoucké fakulty podpořili i jejich kolegové například z Masarykovy univerzity nebo ze Slezské univerzity Opava. Například Václav Štěpánek z Masarykovy univerzity Brno vyzdvihl roli filozofických fakult ve společnosti a také to, že to byly právě tyto fakulty v Praze, Brně a Olomouci, které organizovaly stávky v roce 1989 a přispěly tak k pádu komunismu. „Jsou tak základními aktéry vývoje ve společnosti,“ uvedl Štěpánek s tím, že zanedbáváním humanitních věd, poddimenzováním jejich financování se zase budeme vracet do minulosti. Se svými zkušenostmi vystoupila i mladší generace z řad odborných asistentů či doktorandů. Kritizovali především platové ohodnocení. „Dnes jsem oznámila, že po 20 letech z této univerzity odcházím,“ uvedla jedna z odborných asistentek. Poukázala například na to, že lektoři nemají za co jezdit na mezinárodní konference, posunovat se ve vzdělávání a přenášet to na studenty.

„Dospěli jsme do stavu, kdy už není možné mlčet,“ řekl Aleš Prázný z katedry filozofie Pardubické univerzity. Zástupci fakulty žádají pro humanitní a společenské vědy důstojné podmínky srovnatelné s jinými vědami. Podle Prázného ale aktivita zatím nemá u politiků očekávanou odezvu.

Dnešní protest měl na Univerzitě Pardubice podobu debatního setkání, kterého se účastnily desítky akademiků a studentů. Rektor Libor Čapek nebyl přítomen kvůli zahraniční cestě. Písemně ale ČTK sdělil, že univerzita může financovat mnohé obory díky zaměstnancům, kteří získávají peníze ze soutěží v národních a mezinárodních poskytovatelů. Podle něj univerzita vždy zohledňovala své multioborové zaměření a její humanitní obory nejsou systémově upozaděny. Nicméně vysoké školy jsou podfinancované, konstatoval.

„Stejná situace, jako je na filozofických a humanitních fakultách, je také na čtyřech uměleckých vysokých školách. Institucionální podfinancování veřejných vysokých škol je ostuda a hanebnost,“ řekl k dnešnímu protestu rektor JAMU Petr Michálek. Ohledně podfinancování je podle něj třeba postupovat s chladnou hlavou, systematicky a partnersky. „Pokud se ale něco nezmění, z Hodiny pravdy se musí stát dny a měsíce pravdy,“ dodal.

Z anonymního průzkumu, který se konal na JAMU kolem Vánoc a zúčastnilo se ho 128 lidí, vyplynulo, že přes 75 procent dotázaných nepovažuje svoji mzdu za přiměřenou dosaženému vzdělání a odbornosti. „Téměř 70 procent lidí také odpovědělo, že kdyby pracovali na JAMU na plný úvazek a neměli další zaměstnání, příjem by jim nestačil na pokrytí všech jejich výdajů,“ uvedl za odbory JAMU Bohumír Stehlík. V rámci protestu proti mzdám se dnes ve vestibulu hudební fakulty po poledni sešlo okolo 70 studentů, vyučujících a dalšího personálu.

V kampusu ústecké UJEP studenti a pedagogové zejména z filozofické fakulty zaplnili při protestu proti nízkým platům amfiteátr. Děkanka filozofické fakulty Michaela Hrubá uvedla, že situace je katastrofální, fakulta podle ní letos hospodaří se ztrátou pět milionů korun. „Naše fakulta nezahálí. Na nás stojí excelentní výzkumné výsledky, které vykazuje univerzita do národního hodnocení, a myslím si, že situace, ve které jsme, je velmi nespravedlivá,“ dodala.

Desítky lidí dnes demonstrovaly i před budovou filozofické fakulty hradecké univerzity. „Ačkoliv je situace na FF UHK v porovnání s ostatními filozofickými fakultami mnohem lepší, například v rámci kategorie odborných asistentů máme nejvyšší průměrný plat mezi všemi českými FF, jsem přesvědčen, že je potřeba se k protestu připojit, a poukázat tak na systémové znevýhodně našich oborů,“ uvedl děkan FF UHK Jan Prouza.

V Plzni o podfinancování humanitních fakult diskutovala v univerzitní kavárně Družba zhruba stovka studentů a pedagogů filozofické fakulty ZČU. Podle děkana Davida Šance je falešné argumentovat tím, že stát nepotřebuje tolik antropologů, politologů, archeologů a filozofů. „Musíme se ptát, kolik česká společnost, která má být moderní, prosperující, stabilní a demokratická, potřebuje vzdělaných lidí, kteří dokáží pracovat s informacemi, argumentovat, mluvit, hovořit cizími jazyky a mají mezinárodní rozhled,“ uvedl. Emeritní rektor Miroslav Holeček uvedl, že podle jeho zkušeností přispívá nejvíce k rozvoji vzdělanosti právě filozofická fakulta.