Ve velkém balíčku, který vláda ve čtvrtek představila, nechybí ani změna daně z přidané hodnoty. Kabinet sjednotil dosavadní tři sazby daně, které zbyly po vládě Andreje Babiše, na dvě – vedle základní sazby 21 procent má být nově i snížená na 12 procentech. Doposud existovaly dvě nižší sazby, a to na 10 a 15 procentech. Ministerstvo financí mezi sazbami navíc přesune některé položky. Do té nižší přehodí třeba potraviny, do vyšší mají mířit například služby jako kadeřnictví. Některé věci tak mohou podražit.

Ve snížené sazbě DPH budou potraviny, lékařské prostředky a léky, bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, stavební práce pro bydlení, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby.

Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní. Do základní sazby se pak přesunou například noviny, přestože časopisy zůstanou ve snížené. Stanjura to zdůvodnil snahou daňově zvýhodnit vědecké časopisy. V daňovém řádu je přitom nelze odlišit od ostatních.

Speciální položkou jsou knihy, u nichž by DPH mělo být nulové.

„Naopak položky bez prokazatelného sociálního či zdravotního významu, které byly zařazeny do snížené sazby minulou vládou v reakci na skutečnosti, které již pominuly (covidová krize, povinnost EET), navrhuje vláda přesunout do základní sazby DPH,“ argumentuje resort financí.

Za mnohé si připlatíte, varuje ekonom

Vláda změny vysvětluje snahou o narovnání prostředí. „Opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva,“ píše ministerstvo financí.

Úprava DPH podle Stanjury bude znamenat, že lidem zůstane navíc 6,3 miliardy korun. Problémem ale je, že při konkrétních nákupech si občané mnohdy připlatí. Vláda totiž hodlá zrušit nejnižší, desetiprocentní sazbu DPH, v níž se nachází třeba léky nebo vodné a stočné. "Tyto položky budou zatíženy vyšší sazbou DPH, nikoli desetiprocentní, ale dvanáctiprocentní. To vyvolá tlak na růst jejich spotřebitelské ceny,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

„V rámci úprav DPH by se měla snížit DPH potravin, a to ze stávajících patnácti procent na dvanáct. Je to sociálně prospěšné, ovšem jen za té podmínky, že prodejci, například obchodní řetězce, promítnou snížení DPH do koncových cen. Zkušenost třeba z Německa z roku 2020 ukazuje, že tak činí jen poměrně neochotně,“ upozorňuje.

Změny u DPH pak kritizují všemožné svazy a sdružení. Vládou navržené zvýšení sazby DPH u denního tisku z deseti na 21 procent znamená podle předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerové ohrožení novinového trhu v České republice. Ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář má zase za to, že zvýšení DPH na léky ze současných deseti na 12 procent pocítí u volně prodejných léků pacienti, u léků na recept hlavně zdravotní pojišťovny. Dopravci pak hrozí zvýšením jízdného.

Potravináři nebo knižní nakladatelé naopak změny vítají.

Babiš zavedl třetí sazbu

Babišovým kabinetem zavedené změny platily od května roku 2020. Tehdy vznikla speciální nízká sazba 10 procent, kam se zahrnuly stravovací služby včetně piva, kadeřnické a holičské salóny, léky, různé opravny oděvů nebo kol, případně čisticí služby. Mnozí kritici to tehdy označovali za snahu o kupování voličů, vláda pak tehdy argumentovala vycházením vstříc živnostníkům v době, kdy se zaváděla nová vlna elektronické evidence tržeb (EET).

Vládní konsolidační balíček má snížit schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun. Přinese zvýšení firemních daní, daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance. Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech.