Vlna zájemců o studium na středních školách a gymnáziích, kterou letos provázel chaos a nepřipravenost systému, dorazí z logiky věci za pár let na univerzity. Jak deník Echo24 zjistil, ministerstvo školství pracuje s predikcí nárůstu počtu devatenáctiletých v populaci a počítá s tím, že na vlnu bude potřeba se připravit. Zakládat nové vysoké školy či nové studijní programy není v plánu, pomoci by mohly nově budované polytechniky s větším zapojením zaměstnavatelů. Celou situaci komplikuje dlouhodobé podfinancování vysokého školství.

Strategický záměr MŠMT pro oblast vysokého školství platný od roku 2021 pracuje s predikcí nárůstu počtu devatenáctiletých v populaci a počítá s tím, že na tento demografický vývoj se vysoké školství musí připravit. Nejvíce devatenáctiletých lidí, tedy takových, kteří se nejčastěji hlásí ke studiu na vysoké škole, má být podle prognózy ČSÚ v roce 2027. Má se jednat o 123 128 osob v této kategorii, zatímco v roce 2021 bylo devatenáctiletých 93 813. „V průběhu platnosti SZ2021+ je očekáván významný nárůst počtu zájemců o studium na vysokých školách v ČR z řad čerstvých maturantů,“ uvádí se ve strategickém záměru.

„Fyzická infrastruktura veřejných vysokých škol byla významně modernizována v minulých letech, kdy musela pojmout ještě větší počty studujících. Předpokládáme proto, že v zásadě zvládne pojmout i nadcházející demografický trend,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

„Ministerstvo nezvažuje zakládat nové veřejné vysoké školy, předpokládá však, že část poptávky by mohly obsloužit nově budované polytechniky se silnějším zapojením zaměstnavatelů. O možném posílení financování veřejných vysokých v souvislosti s nástupem silných ročníků bude MŠMT teprve jednat,“ dodala Lednová.

Rektor Masarykovy univerzity v Brně Martin Bareš deníku Echo24 řekl, že si vysoké školy uvědomují, že se silné ročníky budou ucházet o studium během tří až čtyř let. „Z tohoto důvodu jsme už před lety začali na Masarykově univerzitě měnit vnitřní pravidla rozpočtu a v rámci motivačních nástrojů nabádat fakulty, ať se zaměří v rámci motivačních nástrojů na studijní programy, po kterých je vysoká společenská poptávka a studijní programy s vysokou mírou dokončování studií,“ uvedl pro Echo24 Bareš. „Obecně se ale na Masarykově univerzitě snažíme rostoucí demografickou křivku vnímat jako příležitost, například k rozšiřování možností kolejních a sportovních kapacit, neboť to jsou věci, které s tím v rámci univerzitní infrastruktury také souvisí,“ uvedl Bareš.

Před demografií způsobenou vlnou zájemců o studium musí MŠMT vyřešit podfinancování vysokých škol, na němž panuje mezi představiteli vysoké školství shoda, aby univerzity nevstupovaly do náročného období s výrazným hendikepem. Podle rektora Bareše je velmi složité predikovat, zda se rozpočty veřejných univerzit podaří do té doby vyrovnat.

„Do této otázky se promítá například otázka ekonomického růstu, politické vůle a tak dále. Ale věřím, že za aktivního přispění na straně univerzit například ve formě dobrého nastavení svých vnitřních rozpočtových pravidel, ano. Je to společný úkol nás všech, neboť vysoké školství v České republice opravdu nezpochybnitelně trpí faktickým poklesem finančních prostředků,“ míní Bareš.

Současný stav je obtížně udržitelný, natož aby byl zajištěn rozvoj

Rada vysokých škol (RVŠ) podle svých slov rovněž dlouhodobě vnímá problém s demografickou křivku, na nějž poukazuje v souvislosti s klesajícím podílem rozpočtu veřejných vysokých škol na HDP, jehož úroveň chce RVŠ zvýšit zpět na 0,65 %. „Má-li Česká republika ve srovnání se zeměmi OECD nižší podíl vysokoškolsky vzdělané populace a zároveň nižší podíl rozpočtu na HDP, a je-li jejím cílem se těmto zemím vyrovnat a budovat skutečně znalostní společnost, s nástupem silných ročníků se zvyšuje pravděpodobnost, že zajištění dostupnosti vysokoškolského vzdělání bude obtížně zvládnutelnou výzvou,“ uvedla pro Echo24 Jana Bečková z RVŠ.

O problému s financováním vysokých škol dlouhodobě mluví i rektor Bareš. „Proto považuji požadavek Rady VŠ za zcela relevantní a ztotožňuji se s ním. Je nutné se k tomu opravdu postavit čelem, protože to, co se děje teď na středních školách, nás opravdu čeká za chvíli také,“ poukázal Bareš s tím, že je třeba mít na paměti, že vysoké školství je v České republice naprosto strategickým sektorem pro výzkum, klíčovým partnerem pro budoucí hospodářský rozvoj a budování vzdělané společnosti. 

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Farník deníku Echo24 sdělil, že během období stagnace demografické křivky prostředky na terciární vzdělávání mírně rostly, ale pořád nejsou ve srovnání se zeměmi OECD na dobré úrovni. „Víme, že nás čeká příliv většího počtu studentů v období za 3-5 let. Pokud stát vysokým školám peníze nepřidá, je jasné, že se nemalá část studentů nedostane na vysoké školy z důvodů nízké kapacity. Zvláště na technických univerzitách v oboru IT je již nyní znát velká disproporce mezi zájmem o studium a počtem přijatých studentů. Toto rozhodně není jediná oblast a rozhodně jich bude přibývat,“ míní Farník.

Řešením podle Bečkové z RVŠ rozhodně není například razantní nárůst počtu studijních programů realizovaných distančně, přestože se vysoké školy v posledních letech zejména u kombinované formy studia naučily efektivně využívat tzv. blended learning jako formu učení výrazně podporovanou moderními technologiemi, případně prostředky vzdálené komunikace.

„To však nic nemění na faktu, že při současném podfinancování – kdy vysoké školy navíc vedle výuky v akreditovaných programech a s ní související výzkumné či další tvůrčí činnosti plní ještě tzv. třetí roli, například organizací kurzů celoživotního vzdělávání a tak dále – a zejména s ohledem na lidské kapacity je i současný stav vysokého školství obtížně udržitelný, natož aby byl zajištěn jeho další rozvoj,“ dodala Bečková.

Soukromé školy nejsou řešením

Chaos jako na středních školách nápor zaviněný demografickou křivkou podle Michala Farníka nezpůsobí, neboť na rozdíl od středních škol si student při přihlašování na VŠ může vybrat nespočet institucí a zvyšovat tak své šance na přijetí alespoň na některou z nich.

„Co však tato situace způsobí, bude zklamání z řad neúspěšných zájemců, kteří se nedostanou na obory, na které se během střední školy připravovali. Nikoliv z důvodů nekvality nebo nedostatečných studijních předpokladů, ale pouze z důvodu omezené kapacity. Tito studenti skončí mimo vysněný obor, demotivovaní a naštvaní na vlády, které nevnímali vysoké školství jako prioritu,“ uvedl pro Echo24 Farník.

Problém podle Bareše nemohou vyřešit soukromé vysoké školy, jak v rámci debaty také zaznělo. „Už jen z toho důvodu, že soukromé vysoké školy působí jen v určitém spektru, zatímco poskytování vysokoškolského vzdělání je širokospektrální záležitost. Povinností vysokých škol a univerzit je tedy nabídnout široké spektrum studijních programů, včetně technických,“ řekl Bareš.

S tím souhlasí i Michal Farník. „Podívejte se na jejich současnou kapacitu a v některých případech i kvalitu vzdělávání. Soukromé školy nemají možnost vychovat budoucí lékaře, pedagogy, inženýry, neboť často ani tyto obory ke studiu nenabízejí. A museli bychom taktéž odhlédnout od nutnosti platit nezanedbatelné školné, které aktivně zabraňuje možnostem studia lidem z nižších socioekonomických vrstev,“ vysvětlil Farník. Rektor MU Bareš pro Echo24 uvedl, že jednou z teoretických cest hledání by mohla být tvorba neziskových institucí s dominantním podílem veřejnoprávních univerzit například ve spolupráci se soukromým sektorem.

Vláda společně s ministerstvem financí dávají podle Michala Farníka najevo, že se s dalšími penězi nad rámec stávajícího financování mají vysoké školy kvůli sekeře v rozpočtu rozloučit. „Rezignují tak na to, abychom rozvíjeli vzdělanost naší společnosti, nevnímají tento výdaj jako nutnou investici a hazardují s osudem desetitisíců studentů prahnoucím po kvalitním vysokoškolském vzdělání,“ míní Farník.