Německý kancléř Olfa Scholz (SPD) zablokoval nominaci předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové (CDU-CSU) na post generální tajemnice NATO. Podle informací listu Welt am Sonntag se německým sociálním demokratům zřejmě nelíbí její vyostřený postoj k Rusku. Kancléř se podle německého deníku domnívá, že by to mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodou. Příštím generálním tajemníkem NATO by se podle zdrojů Weltu mohl stát šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se těší podpoře více než 20 členů aliance.

Von der Leyenovou jako kandidátku amerického prezidenta Joea Bidena navrhl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Biden se pak obrátil na kancléře Scholze, zda by s tím souhlasil. Scholz to ale odmítl. Uvedlo to několik vysoce postavených úředníků z Bruselu a někteří špičkoví evropští diplomaté pro Welt am Sonntag.

„Scholz byl kategoricky proti tomu, aby se von der Leyenová stala hlavou NATO,“ citoval deník lidi obeznámené s touto záležitostí.

Proč německý kancléř nechce, aby současná šéfka EU nahradila v říjnu odcházejícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga? Post prý byl pro kancléře z SPD Scholze příliš důležitý na to, aby jej přenechal křesťanskému demokratovi, píše list. Oslovení diplomaté dále Weltu am Sonntag řekli, že z Scholzova pohledu byla von der Leyenová vůči Moskvě příliš kritická, což by se tedy po případném příměří v ukrajinské válce mohlo z dlouhodobého hlediska ukázat jako nevýhoda.

Expert na obranu z CDU Roderich Kiesewetter řekl, že Scholz zabránil von der Leyenové stát se šéfkou NATO, protože si na rozdíl od kancléře opravdu přála vstup Ukrajiny do NATO. Scholz dělá „všechno, aby se zalíbil Putinovi,“ prohlásil Kiesewetter.

Je však otázkou, zda by Ursula von der Leyenová vůbec chtěla tuto práci dělat, poznamenává německý deník Bild. Lidé z jejího okolí v minulosti opakovaně říkali, že o pozici generální tajemnice NATO neusiluje.

Stanout v čele NATO má podle Welt am Sonntag velkou šanci předseda nizozemské vlády Mark Rutte. Podle diplomatů NATO „dosud podporuje Rutteho kandidaturu 21 z 31 zemí NATO“.