Slova uchazeče o Bílý dům Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by tyto nedávaly dost peněz na vlastní obranu, vyvolaly velký ohlas. Představitelé Pirátů nyní volají po vzniku společné evropské armády, která by chránila před ruskou agresí a dalšími hrozbami. Podle lídra koalice Spolu Alexandra Vondry (ODS) jde o čirý nesmysl. Bezpečnostni expert Michal Smetana pro Echo24 uvedl, že existuje celá řada menších kroků, které by státy EU mohly podnikat koordinovaně.

Exprezident Trump, který se uchází o republikánskou nominaci pro prezidentské volby, v sobotu ve městě Conway v Jižní Karolíně před svými příznivci vzpomínal na setkání s prezidentem jisté „velké země“ v Evropě, který se ho prý zeptal: „Když nebudeme platit a napadne nás Rusko, budete nás chránit?“ Na to podle svých slov Trump odpověděl: „Ne, neochránil bych vás. Ve skutečnosti bych je povzbuzoval, ať si dělají, co k čertu chtějí,“ řekl s tím, že státy musí platit své účty za obranu.

Vyjádření bývalého prezidenta USA zkritizoval i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg či šéf unijní diplomaci Josep Borell. Situace vyvolala ohlas i v Česku. Pirátští europoslanci například volají po vzniku evropské armády. Podle europoslance Mikuláše Peksy je debata vzhledem k postupu Donalda Trumpa v prezidentských primárkách velmi aktuální. „Potřebujeme jednu konkrétní kapitolu v rozpočtu EU, ze které bude možno spolufinancovat obranu našeho kontinentu před ruskou agresí. Představa, že problém vyřeší stanovení kvóty 2 % HDP, je zcela iluzorní, fakticky tento závazek plní pouze zhruba třetina členů NATO,“ uvedl Peksa.

Jeho straník a lídr Pirátů v eurovolbách Marcel Kolaja dodal, že „přímo za hranicemi Evropské unie zuří Putinem rozpoutaná válka a možný budoucí americký prezident Trump prohlašuje, že by Putina povzbuzoval k napadení amerických spojenců v rámci NATO“. „V takové situaci je samozřejmě zcela na místě se bavit o tom, jak zařídit, aby se Evropa v případě konfliktu zvládla ubránit,“ uvedl Kolaja.

Podobně hovoří i europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Dříve jsem k tomu byl skeptický, ale válka na Ukrajině, riziko jménem Donald Trump a rizika budoucího vývoje ukazují, že snaha mít i vlastní evropské obranné zdroje bude mít zásadní význam,“ uvedl pro Echo24 Polčák s tím, že EU by měla do vojenství promyšleně investovat. „Nebude to rozhodně ztráta prostředků, ale dobrá investice do budoucnosti,“ řekl Polčák.

Nejedná se přitom vůbec o novou ideu. Naposledy takto v lednu hovořil italský ministr zahraničí Antonio Tajani v rozhovoru pro italský deník La Stampa uvedl, že EU by měla vytvořit vlastní armádní uskupení. „Ve světě s mocnými hráči, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie nebo Rusko – s krizemi od Blízkého východu po Indo-Pacifik – může italské, německé, francouzské nebo slovinské občany chránit pouze něco, co již existuje, totiž Evropská unie,“ uvedl v rozhovoru Tajani.

Europoslanec Kolaja poukázal na to, že už nyní existuje řada iniciativ, a to pod hlavičkou projektu PESCO, které mají zlepšit obrannou spolupráci mezi členskými státy. „Různá technika a nekoordinovanost obrany v Evropě je totiž reálný problém, který se snažíme řešit. Klidně takovou debatu můžeme nazývat debatou o evropské armádě. Mě to neuráží. Spíš jsem zděšen z prohlášení politiků například z řad Spolu, která nehorázné výroky Donalda Trumpa omlouvají,“ řekl Kolaja.

Vondra: Čirý nesmysl

Europoslanec a lídr koalice Spolu pro volby do EP Alexandr Vondra pro Echo24 řekl, že mluvit teď o vzniku evropské armády je čirý nesmysl. „Bylo by to hloupé stavení domu od střechy. Nepotřebujeme nové instituce, generály ani uniformy. Naopak nutně potřebujeme, aby evropské státy byly schopny vydávat potřebné finanční prostředky na modernizaci armád. Tedy plnit závazky v NATO. To jako obranná struktura stačí,“ uvedl Vondra, který je zároveň bývalým ministrem obrany (v letech 2010 až 2012 – pozn. red.).

„Pokud bychom začali mluvit o tom, že budujeme v EU armádu, tak si Američané řeknou: OK, máte armádu, už nás nepotřebujete, jdeme domů. A my tu zůstaneme sami. S novými uniformami, ale nevyzbrojeni, bez odstrašujících sil včetně jaderných a bez schopnosti bojovat ve velkém konfliktu budeme Rusku a Číně pro smích...,“ dodal Vondra.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že jediná situace, kdy by mělo smysl budovat evropskou armádu, by nastala, kdyby zaniklo NATO. „Jinak je to nesmysl,“ uvedl Zdechovský.

Expert: Intenzivnější evropská spolupráce je na stole

Bezpečnostní expert z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 řekl, že obecně větší integraci EU v oblasti obrany podporuje. „Ten současný přístup je extrémně neefektivní, vede k plýtvání a omezuje schopnost Evropy fungovat jako významný geopolitický hráč v současném komplikovaném mezinárodně-bezpečnostním prostředí,“ uvedl Smetana.

„Vzhledem k reálné hrozbě, že se příštím prezidentem USA stane opět Donald Trump a dojde k oslabení transatlantických bezpečnostních závazků v rámci NATO, je podle mě na stole řešit otázku zintenzivnění evropské spolupráce v obranné politice velmi urgentně,“ dodal Smetana s tím, že k opravdové sdílené evropské armádě je zatím skutečně velmi dlouhá cesta, ale je celá řada dílčích oblastí, ve kterých evropské státy mohou – a podle Smetany by měly – postupovat více koordinovaně.

„Správným krokem bylo například loňské schválení pravidel pro společné zadávání veřejných zakázek v oblasti zbrojního průmyslu (EDIRPA), nicméně bez větší politické vůle k integraci v této oblasti na úrovni členských států se zatím jedná o krok s omezeným dopadem. Rád bych také zdůraznil, že větší integrace EU v obranných otázkách nepředstavuje nějakou konkurenci vůči NATO, naopak, mělo by se jednat o komplementární přístup, který i zástupci NATO vítají a podporují,“ poukázal Smetana.