ÚHEL POHLEDU: Nalijme si čistého vína, ratingový výhled se Česku zlepšil z velké části proto, že stále bere ve velkém energie z Ruska.

Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.

Fundamentální důvody zlepšení ratingu odhalí nejlépe pohled do historie. Pohled na to, proč vlastně agentura Fitch v květnu 2022 Česku ratingový výhled zhoršila; ze „stabilního“ na „negativní“.

Agentura Fitch tehdy jako hlavní důvody svého rozhodnutí jmenovala následující čtyři příčiny (viz zde):

1. Vyhlížený pokles ekonomického výkonu ČR v důsledku vnějšího šoku v podobě propuknutí války na Ukrajině.
2. Inflační dopad výrazně vyšších cen surovin na světových trzích; vzrostly do značné míry v důsledku války na Ukrajině.
3. Inflační dopad ukončení platnosti nulové DPH na elektřinu a plyn; nulovou DPH zavedla ještě Babišova vláda pro měsíce listopad a prosinec 2021.
4. Riziko náhlého zásadního odstřižení od energetických dodávek z Ruska.

Za pozornost stojí, že primárním důvodem zhoršení ratingového výhledu rozhodně nebyl údajný rozvrat veřejných financí z doby Babišovy vlády. Agentura Fitch se sice obávala dalšího vývoje tuzemských veřejných financí, ale jejich stav podle ní mohly výrazněji zhoršit zejména právě ony výše uvedené čtyři příčiny. Uvažme, že své stanovisko tehdy vydávala v poměrně nepřehledné době, kdy od začátku ruské invaze na Ukrajině uplynuly jen dva měsíce a několik dní k tomu.

Teď tedy Fitch ratingový výhled zlepšuje, resp. jej vrací tam, kde byl do května 2022, zejména z toho důvodu, že celkem rychle došlo k výraznému poklesu cen surovin na světových trzích, takže zásadně polevily inflační tlaky v ČR (nakonec i přesto, že Fialova vláda již nepokračovala v praxi nulové DPH na energie).

Dalším stěžejním důvodem zlepšení ratingového výhledu je fakt, že Česko se sice z velké části odstřihlo od dodávek ruského plynu, ale vůbec ne ropy, takže se nenaplnila hrozba náhlého, nečekaného zásadního odstřižení od ruských dodávek energií. Vždyť Česko loni dováželo nejvíce ruské ropy za celé období od roku 2010; Rusku loni za dovoz zaplatilo celkově zhruba 77 miliard korun, z většiny právě za ropu.

Konsolidační balíček sice má na zlepšení ratingového výhledu agentury Fitch vliv, ovšem ne zásadní. Strukturální schodek ve výši stovek miliard ročně i po vstupu balíčku v platnost totiž přetrvává a přetrvá. Mimořádná inflace uplynulých let však výrazně pomohla navýšit údaj nominálního hrubého domácího produktu, takže dluh i schodek tuzemských veřejných financí nyní takto navýšený údaj k HDP mnohem snáze absorbuje. To příslušné poměrové ukazatele – zásadní z hlediska hodnocení právě ratingových agentur – zásadně pomáhá celkem uspokojivě snižovat i přes faktickou stagnaci či pokles české ekonomiky uplynulých několika let.

A navíc, jiná agentura, Moody’s, zlepšila Česku svůj ratingový výhled, stejně jako v pátek Fitch, tedy z „negativního“ na „stabilní“, již loni 24. listopadu, pouhé dva dny poté, co legislativu ke konsolidačnímu balíčku podepsal prezident Petr Pavel. Ve své analýze, na jejímž základě ratingový výhled zlepšila, tedy Moody‘s evidentně ještě nemohla s balíčkem počítat napevno, přesto výhled zlepšila.

Zlepšení ratingového výhledu, ať už v podání agentury Fitch, či Moody’s, totiž tedy primárně souvisí s odezněním vyhrocené podoby mezinárodní energetické krize, která řadu zejména evropských zemí zachvátila především v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a souvisejících sankcí. V roce 2022 se zmíněné ratingové agentury obávaly, že v souvislosti se sankcemi může dojít k náhlému, neočekávanému a prudkému poklesu objemu dodávek ruských energií – hlavně plynu a ropy – do Česka. Agentura Fitch dokonce v květnu 2022 uváděla hrozbu nutnosti přídělového hospodaření s energiemi, které si odpojení od ruských dodávek může vyžádat.

Nakonec je odpojování od ruských dodávek mnohem pozvolnější, zejména v případě ruské ropy, kterou Česko stále i letos ve velkém odebírá. Nenastal tedy „šokový scénář“ nečekaného a prudkého poklesu ruských dodávek, přičemž se současně uklidnil vývoj v oblasti světových cen surovin a energií. To jsou tedy ty opravdu nejdůležitější důvody zlepšení ratingového výhledu. Probíhající konsolidace veřejných financí v podání české vlády hraje svoji roli, ale mnohem menšího významu.

Tvrzení o rozvratu veřejných financí byla tedy v uplynulých letech víceméně jen politickou frází, nikoli realitou. O čemž ostatně svědčí také to, že žádná ze tří světově významných ratingových agentur, vedle již uvedených ani Standard & Poor’s, Česku své hodnocení nezhoršila (zhoršení ratingového výhledu ještě neznamená zhoršení samotného ratingu). Což ostatně přímo definičně odporuje výrazu „rozvrat veřejných financí“. Výraz „rozvrat“ totiž předpokládá zhoršení ratingu, a to spíše dokonce hned alespoň o několik stupňů.

K rozvratu veřejných financí v Česku nedošlo. Vždyť naposledy zemi některá z uvedených ratingových agentur zhoršila rating v roce 1998. Rozvrat veřejných financí nenastal v důsledku hospodaření Babišovy vlády, jak se často traduje. Mohl ale nastat v důsledku zde přiblížených dopadů vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Dnes je však zřejmé, že nenastal. Pročež právě ratingové agentury zlepšují svůj výhled. Primárně tak činí nikoli kvůli snaze Fialovy vlády o konsolidaci veřejných financí, která je z většiny jistě chvályhodná, ale kvůli méně nepříznivému vývoji v zahraničí, na zahraničních surovinových trzích a stran dodávek ruských energií, než jakého se roku 2022 obávaly.

Politické fráze o rozvratu veřejných financí však nyní i tak mohou dobře posloužit Fialovu kabinetu hned dvakrát. Nejprve tyto fráze – jakkoli nadsazené – pomohly právě pro své zveličování současným vládním stranám vyvolat u veřejnosti obavu z bezuzdného zadlužení, ba až bankrotu veřejných financí ještě v době vlády předchozího, Babišova kabinetu. Nyní zase ty samé fráze, resp. jejich zmíněné užívání v nedávné minulosti umožňuje současným vládním stranám stylizovat se do role „zachránců před nebezpečným zadlužováním“, a to vlastně už při málu úsilí a při málu skutečně politicky citlivých – tedy znovuzvolení ohrožujících – konsolidujících opatření.