JADERNÁ PONORKA

Kim teď může hrozit světu i jadernou ponorkou. Ta patří mezi nejničivější zbraně

JADERNÁ PONORKA
Kim teď může hrozit světu i jadernou ponorkou. Ta patří mezi nejničivější zbraně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku a tímto krokem se zařadila do elitního výběru hrstky zemí, které ničivou zbraň vlastní. V současné době mají ve vlastnictví ponorky s jaderným pohonem Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie a nyní i KLDR. Jaderné ponorky představují pro svět nemalou hrozbu, jedná se totiž o jeden z nejdokonalejších zbraňových systémů. Jaderný pohon navíc eliminuje nevýhody klasické ponorky.

Ponorky s nukleárním pohonem patří mezi méně viditelné, ale o to důležitější součásti výzbroje velmocí. Velký akční rádius, obtížná zjistitelnost a schopnost nést rakety s jadernými hlavicemi z nich činí jeden z nejdokonalejších zbraňových systémů.

Ponorky s jaderným pohonem má ve své výzbroji šest zemí světa: Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína a Indie. Dnes uvedla severokorejská státní tisková agentura KCNA, že Severní Korea uvedla do provozu svou první taktickou jadernou ponorku. Záměr vybudovat flotilu ponorek s jaderným pohonem do roku 2030 oznámila Austrálie.

Ve světě je podle podle údajů Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) celkem kolem 130 všech druhů jaderných ponorek. Nejvíce jich mají podle IISS USA (67) a Rusko (37), následují Čína (12), Británie (10), Francie (3) a Indie (1).

Zavedení jaderného pohonu vedlo k razantní proměně funkce ponorky, neboť se tak odstranila většina nevýhod klasické ponorky diesel-elektrické konstrukce. Dnešní jaderné ponorky jsou schopné operovat pod vodou měsíce, omezené jsou jen zásobou potravin.

Podle určení lze rozlišovat dvě hlavní kategorie jaderných ponorek. První jsou raketonosné ponorky, označované v angličtině zkratkou SSBN. Na jejich palubách se nachází balistické střely schopné zasáhnout cíle prakticky na celém povrchu Země. Druhou kategorií jsou stroje nazývané útočné ponorky. Bývají označovány zkratkou SSN. Stále častěji se lze setkat i se třetím typem, označovaným jako SSGN. Jde o stroje vybavené střelami s plochou dráhou letu.

Poprvé v historii zařadily jadernou ponorku do služby Spojené státy v září 1954. Jednalo se o americké plavidlo s názvem USS Nautilus (SSN-571), které zkonstruoval admirál tamního námořnictva Hyman Rickover, označovaný za „otce jaderného námořnictva“.

První roky ve službě byl Nautilus, který v roce 1958 jako první plavidlo dobylo Severní pól, využíván zejména k testování vlivu rychlosti plavby na odolnost a výdrž ponorky. Během zkoušek se ukázalo, že nový druh pohonu za určitých okolností vytvářel nežádoucí vibrace, díky nimž mohl nepřítel ponorku snadno odhalit. Na druhou stranu se ale potvrdilo i to, že atomovým reaktorem poháněné plavidlo má akční rádius, o jakém se mohlo klasickým diesel-elektrickým ponorkám jen zdát.

Historicky první sovětská ponorka s jaderným pohonem, nesoucí označení K-3, byla zprovozněna 9. srpna 1957. V listopadu 1960 zařadilo sovětské námořnictvo do služby první ponorku schopnou nést jaderné střely. Byla to smutně proslulá K-19, které na jedné z prvních plaveb málem explodoval reaktor a na níž během let zemřelo několik desítek lidí.

Nehody a katastrofy se jaderným ponorkám nevyhýbaly ani později, a to ani americkým, sovětské případy ale byly mnohem více zahaleny tajemstvím. Při těch nejhorších zahynuly desítky námořníků. Například v dubnu 1963 ztroskotala americká ponorka Thresher a zemřelo 129 mužů. Byla to největší poválečná havárie ponorky.

Životy všech 118 členů posádky si vyžádala havárie ruské jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000 v Barentsově moři. O osudu ponorky K-141, jež se zabořila do mořského dna 108 metrů pod hladinou, informovala oficiálně Moskva až se zpožděním. To jen přiživilo teorie, že na palubě stroje se mohly nacházet přísně tajné zbraně. Tragédii způsobila náhodná exploze cvičného torpéda.

 

 

, tec