ÚHEL POHLEDU: Pozvolna se dramatizující situace na finančním trhu znovu přitahuje pozornost k tématu, které je na ceny cenných papírů jasně navázané: Čím větší propad cen cenných papírů, tím mizernější výsledky penzijních fondů. Přitom penzijní fondy byly předešlými vládami opakovaně prezentovány jako „záchrana“ důchodového systému, který hrozí časem ve své stávající podobě zkolabovat. Dnes tedy snad už každý chápe, že od penzijních fondů se spásy ve stáří nedočká. Ale odkud by tedy spása měla přijít? Od průběžného systému? Sotva. Pojďme se na to podívat:

Z demografické projekce jasně vyplývá, že aktuálně jsme a ještě nějakých 10 až 20 let budeme zhruba na vrcholu vývoje celé populace; zhruba od roku 2030 se začne velikost populace zmenšovat. To by samo o sobě ještě tak moc nevadilo. Co vadí z pohledu důchodů, je věková skladba obyvatelstva. Demograficky nejvýhodnější byla věková skladba z pohledu financování důchodů v novodobé historii kolem roku 2010. Od té doby stále ubývá a bude ubývat podíl ekonomicky aktivních lidí ve věku 15 až 64 let, podíl dětí bude zhruba konstantní, ale podíl lidí ve věku nad 65 let stále poroste.

V tuto chvíli na jednoho ekonomicky aktivního člověka připadá „jen“ 0,34 důchodce. V roce 2060 to ale bude už 0,59 důchodce. Neboli – trochu hloupě řečeno – dnes si jeden pracující člověk na svých odvodech státu musí uživit zhruba třetinu důchodce. V roce 2060 si jeden pracující bude muset živit už téměř dvě třetiny jednoho důchodce. Když k tomu připočtete děti, pak jeden pracující si bude muset uživit nejen sebe, ale ještě zhruba jednoho dalšího člověka. A pozor, to do toho nepočítáme státní úředníky, nezaměstnané na dávkách, dotace… a další a další státní výdaje.

Jinými slovy, je zřejmé, že průběžný systém, jak je nastavený dnes, prostě nebude stíhat. Máme přitom jen tři možnosti, co s tím udělat. Zaprvé můžeme snížit důchody. Propočítali jsme, že procentuální výše měsíčních výdajů na důchody ku velikosti průměrné mzdy dnes činí 16,95 %. (Pozor, podle toho, jak definujete důchody a další parametry, výpočty se mohou mírně lišit.) Pokud bychom tedy ponechali na dnešní úrovni tyto odvody pracujících na důchodce a neměnili bychom hranici pro „ekonomicky aktivní“, nutně by to vedlo k poklesu důchodů vzhledem k průměrným příjmům. A to ze stávajících 49,54 % až na 28,54 % v roce 2060. S tím se moc vyžít nedá.

Druhou možností je, že nebudeme měnit ani důchodový věk, ani výši důchodů k průměrné mzdě a ponecháme ji neustále na stávajících 48,45 %. V tom případě ale nutně budou muset růst odvody pracujících do systému. Z dnešních 16,58 % se podle našich propočtů zvýší až na 28,77 % v roce 2060. Umíte si představit, kolik daní ze své mzdy pak odvedete? Za takový čistý příjem se moc pracovat nevyplatí. A nejspíš by skutečná zátěž pracujících byla ještě větší, protože za tak vysokého zdanění by prostě pracovat nechtěli, a tak by rostl počet těch, kdo dobrovolně nepracují.

Pak máme třetí možnost, a to je navyšovat věk pro odchod do důchodu. Aby to bylo dostatečně názorné, tuto možnost jsme ještě propočítali ve dvou variantách. V obou případech budeme postupně zvyšovat důchodový věk až na 69 let, ale v jedné podvariantě nebudeme měnit stávající odvody pracujících lidí do systému. V této podvariantě budou důchody neustále klesat ze stávajících 48,45 % průměrné mzdy až na 35,93 % průměrné mzdy. Takže si to představte: Do důchodu jdete až v 70 letech, a stejně máte nižší důchod než dnes. Ve druhé podvariantně je tomu naopak: Postupně budeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, ale ponecháme důchodcům stejné důchody jako dnes vzhledem k reálné mzdě. V této podvariantě zase poroste zatížení pracujících: namísto dnešních 16,95 % své průměrné mzdy budou platit 22,86 %, a ještě půjdou do důchodu později.

Jak tedy vidíte, důchody financované státem dobré řešení prostě nemají. Existuje jen jediná věc, kterou s tím můžete udělat: uvědomit si to a začít se na důchod připravovat sami spořením. Vedle toho existuje ještě jedna možnost, kterou má stát. Aneb řešení by existovalo, kdyby se chtělo (a ono se nechce). Ale o tom zase příště.