Čeští dárci krevní plazmy nebo krve mohou brzo přijít o odměny za své dárcovství. Může za to unijní návrh nových pravidel pro darování krve, spermatu a jiných tělesných látek. Evropští zákonodárci chtějí návrhem ochránit sociálně znevýhodněné dárce, nicméně nechtěných výsledkem může být nedostatek těchto látek v Evropě, jelikož například 40 procent využívané krevní plazmy již EU dováží.

Europoslanci přijali návrh o nových pravidlech pro používání tzv. látek humánního původu (SoHO) minulý týden. Opatření se vztahuje na látky používané pro transfuze, terapie, transplantace nebo asistovanou reprodukci. Mezi tyto látky patří krev a její složky (červené a bílé krvinky, plazma), sperma nebo mateřské mléko.

#LeRécap de la plénière de septembre à Strasbourg ⤵️

🩸Vote de mon rapport sur les dons de sang, tissus et cellules : + de sécurité pour les donneurs et patients
💨 Qualité de l’air : le Parlement se mobilise
❌ Qatargate : de nouvelles règles mais le mieux est souvent… pic.twitter.com/zmgYJT2tOO

— Nathalie Colin-Oesterlé (@ncolin_oesterle) September 14, 2023

Dárcovství těchto látek musí být podle europoslanců vždy dobrovolné a neplacené, přičemž dárci musí mít možnost získat kompenzaci nebo náhradu za ztráty či výdaje vzniklé během procesu dárcovství. Zdůrazňují, že kompenzace by neměla být využívána jako pobídka k náboru dárců ani by neměla vést ke zneužívání zranitelných osob. Podle návrhu se rovněž zpřísní a sjednotí kontrola SoHO v celé unii a zavede se ochrana dárců i osob narozených z darovaného spermatu, vajíček nebo jiného lidského reprodukčního materiálu.

Odměny za dárcovství lidských látek nemají v EU jednotný rámec a liší se země od země. V Česku se například nabízí i přímo odběrová centra odměny za darování krevní plazmy. Podobná pravidla platí podle serveru Brussels Signal také v Německu, Rakousku a Maďarsku, kde se vyplácí za některé formy dárcovství krve finanční odměna, zatímco v zemích jako Portugalsko a Dánsko se platí za dárcovství spermatu.

"Tento zákon má zásadní význam pro bezpečnost dárců, blaho pacientů, bezpečnost dodávek a rozvoj inovativních lékařských technik v Evropě,” uvedla europoslankyně a zpravodajka zákona Nathalie Colin-Oesterléová. “Zlepšením koordinace a výměny informací se usnadní tok SoHO a souvisejících lékařských odborných znalostí ve prospěch evropských pacientů. Ačkoli Evropa v současné době část svých potřeb SoHO dováží, včetně 40 procent používané plazmy, kompromis, kterého jsme dosáhli, zavazuje EU k zajištění dlouhodobých dodávek," dodala Colin-Oesterléová.

Bude nedostatek sperma?

Navzdory ušlechtilé snaze chránit některé dárce může mít implementace návrhu nepředvídané zdravotnické a ekonomické důsledky. Evropská unie totiž nedokáže sama získat dostatek krevní plazmy, aby pokryla a uspokojila místní poptávku po životně důležitých lécích. Evropská unie je proto závislá na dovozu plazmy, především od dárců ze Spojených států, kteří jsou mimochodem k tomu finančně pobízeni.

Nad zákonem se pozastavil známý kanadsko-americký ekonom a profesor na George Mason University Alexander Tabarrok. Na svém blogu se podivil nad samotnou logikou navržených opatření. “Proč vlastně nepožadovat, aby se za nebezpečná zaměstnání, jako je například těžba uhlí, vyplácely nízké mzdy, abychom si mohli být jisti, že nikdo nebyl k výkonu těchto profesí přinucen finančním nátlakem?

“Pokud budou navržená opatření přijata, tak se pravděpodobně ještě EU prohloubí obchodní deficit s krevní plazmou, protože Německo, Rakousko, Maďarsko a Česká republika v současné době povolují finanční kompenzace. Spojené státy a tyto země totiž dohromady představují 90 % celosvětových dodávek plazmy. Zákaz placeného dárcovství v rámci EU tak sníží množství plazmy dodávané z Německa, Rakouska, Maďarska a České republiky a donutí EU ještě více se spoléhat na dovoz z USA.”

Tabarrok dále poznamenává, že USA jsou také největším světovým vývozcem lidského spermatu, protože američtí dárci spermatu dostávají finanční kompenzaci a zůstávají v anonymitě (regulace se liší podle daného státu USA). Dánsko je také významným vývozcem spermatu, částečně proto, že také umožňuje finanční pobídky pro dárce. Podle Tabarroka snížení dárcovství z Dánska způsobí, že Evropská unie bude stále více závislá na dodávkách spermatu z USA. “Poté, co Kanada v roce 2004 zakázala placené dárce spermatu, se totiž počet prudce snížil na pouhých 35 aktivních dárců a vývoz spermatu z USA do Kanady se zvýšil,” uzavírá Tabarrok.

Europoslanci chtějí problémům s dodávkami čelit vytvořením strategie EU pro zajištění jejich dostupnosti, unijní seznam kritických SoHO a vytvoření "národních plánů pro případ nouze a kontinuity dodávek".