Mezi Čechy dál přibývá lidí, kteří nechtějí k volbám, anebo netuší, pro koho se rozhodnout. Už několik měsíců trvající trend podle jednotlivých volebních modelů sílí a znepříjemňuje postavení vládě Petra Fialy. Kabinet totiž některými svými kroky část voličů „odehnal“, a ti teď tápou, na kterou stranu se připojit, a jestli vůbec.

Nejnověji teď tendenci mezi českými voliči potvrzuje lednový průzkum agentury STEM. Té vyšlo, že stabilních voličů je v tuzemsku 44 procent. Naopak nevoličů je 22 procent, což znamená, že celých 34 procent zbývajících jsou nerozhodnutí lidé.

Podle agentury se teď ukazuje „zvýšená míra nejistoty a váhavosti voličů“. „Pětina až čtvrtina veřejnosti se řadí mezi obvyklé nevoliče, dvě pětiny až polovina naopak obvykle volí a má zpravidla jasno, koho podpoří. Zbylá třetina si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany. Právě tato skupina a odhad jejího volebního chování jsou klíčové pro volební modely i volební výsledek,“ upozorňuje agentura.

Autoři výzkumu to připisují jistému hluchému místu v rámci volebního období. „Nacházíme se  v polovině volebního období Poslanecké sněmovny a též ve volebním mezidobí, kdy se sice blíží volby do Evropského parlamentu, ale neprobíhá žádná intenzivní volební kampaň. Veřejnost tak věnuje volbám a politice menší pozornost, více lidí by nešlo k volbám a lidé též méně zohledňují možné volební strategie, jako je kalkulace s pětiprocentní hranicí vstupu do Sněmovny. Prozatím také nebyly ohlášeny žádné koalice pro příští sněmovní volby,“ dodávají.

Lidé nevědí, co se svými hlasy

Lidé kvůli bezradnosti ze současné situace k urnám nechtějí vůbec, případně se zdráhají říci, koho by volili. „Situace je taková, že lidé deklarují slabší ochotu jít volit. Typický volič ODS byl v minulosti ochoten k volbám jít, a teď si začíná být nejistý. My pak stanovujeme pravděpodobnost, s jakou ten člověk půjde volit a vidíme, že ti voliči zjednodušeně odcházejí mezi nevoliče,“ sdělil redakci nedávno šéf agentury Martin Buchtík.

„Jsou znechuceni a jednoznačně říkají, že nepůjdou volit, protože nemají alternativu,“ dodává s tím, že agentura se rozhodla volební účast pro svůj model simulovat na ne závratně vysokých 58 procentech. „Ve volbách by to asi bylo jinak. Emoce by navýšily volební účast,“ myslí si Buchtík.

K podobnému závěru došla při svém nedávném výzkumu i agentura Median. „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme výrazný pokles ochoty zúčastnit se voleb, a to souhrnně o 5 procentních bodů,“ uvádí Median. „Změny v podpoře jednotlivých stran lze vysvětlit zejména nižší ochotou zúčastnit se voleb i nižší ochotou sdělit volenou stranu u voličů stran vládní koalice,“ doplnila.

Do jisté míry tak sílí problém, který musí nejsilnější vládní strana řešit. Dříve totiž šlo o to, že Fialovi voliči přecházeli spíše k opozičním nebo alternativním subjektům. „Jde primárně o bývalé voliče ODS, mezi nimi je odliv mimo vládní blok jasně nejsilnější. A rozprchávají se do několika směrů – k ANO, někteří k SPD, Svobodným, Přísaze a podobně. Působí to na mě tak, jako by tito lidé nevěděli, co si se svým hlasem v současné konstelaci počít a hledali akceptovatelnou alternativu,“ sdělil redakci sociolog společnosti Kantar Pavel Ranocha.

Podle politologa Otty Eibla z brněnské Masarykovy univerzity je část voličů skutečně zklamaná a nemá ke stávající politické reprezentaci vybudován pozitivní vztah. „Obecně platí, že v posledních letech roste podíl těch, kteří se rozhodují na poslední chvíli. To voliče činí méně čitelné a predikovat výsledky může být složité (problém pro strany, média i politology a další přímé či nepřímé účastníky politického procesu),“ vysvětluje.

Eibl současně ale dodává, že stále existuje prostor pro to, aby se voliči poohlíželi po jiné nabídce, ať už jsou to stávající alternativy nebo zcela nové strany.

STEM dříve uvedl, že k lidem, kteří nevědí, koho volit, nebo neuvádějí žádnou stranu, častěji patří lidé z mladších věkových kategorií (do 45 let), lidé se základním vzděláním a vyučení. Z hlediska politické orientace jde v nadpoloviční většině o občany hlásící se k politickému středu, a nikoliv krajnějším pozicím.

Základem pro rozhodnutí nejít k urnám je silná nespokojenost s politikou, politiky a jejich chováním, jen v některých případech celková rezignace na politiku a volby. „Lidé, kteří nevědí, koho volit, nebo se odmítají voleb zúčastnit, jsou v téměř absolutní většině politikou a chováním politiků znechuceni, myslí si, že politici dbají jen na svůj prospěch a že politika u nás stále méně a méně dbá na potřeby obyčejných lidí,“ rozvádí STEM.

„Dále jsou přesvědčeni, že o politice více než strany rozhoduje byznys a že svým hlasem ve volbách jen těžko něco změní. Přitom ovšem lhostejná je politika jen asi polovině lidí, kteří nevolí či nejsou rozhodnuti, a k volbám zásadně nechodí zhruba dvě pětiny z nich. Nižší mírou rezignace na politiku se vyznačuje především skupina občanů, kteří v současné situaci neví, kterou stranu by do poslanecké sněmovny volili. V porovnání s lidmi, kteří účast ve volbách nyní odmítají, je nerozhodnutým občanům ve výrazně nižší míře politika zcela lhostejná a méně často souhlasí s výrokem, že k volbám zásadně nechodí,“ dodává agentura.