Jaderná energie je pro Německo mrtvá věc, potřebovali byste 15 let, říká kancléř Scholz
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jaderná energie už není pro Německo tématem, kdokoliv by chtěl postavit novou jadernou elektrárnu, potřeboval by patnáct let a miliardy eur. V rozhovoru pro veřejnoprávní stanici Deutschlandfunk to řekl sociálnědemokratický německý kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na slova koaličních Svobodných demokratů (FDP), kteří volají po tom, aby se od jaderné energie neodcházelo.
Liberální německá vládní strana FDP opakovaně vyzývá k tomu, aby Německo neodcházelo definitivně od jaderné energie. Německo ukončilo fungování ve svých posledních třech jaderných elektrárnách 15. dubna letošního roku. Představitelé FDP chtějí být podle svých slov připravení na všechny možné energetické scénáře, uvádí server Deutsche Welle.
Na stanovisko svých koaličních partnerů zareagoval v sobotním rozhovoru německý kancléř Scholz s tím, že je tato věc definitivně uzavřená. Jakákoliv snaha o znovuspuštění jaderné energie by vyžadovala podle něj vybudování nových reaktorů. „Jaderná energie skončila. Tato věc je pro Německo mrtvá. Kdyby chtěl někdo vybudovat novou elektrárnu, potřeboval by na to 15 let a 15 až 20 miliard eur (cca 362 až 482 miliard korun),“ řekl Schulz v Deutschlandfunk.
Podle Scholze už tato věc nemá žádný politický význam a není s ní potřeba ztrácet čas. „Vyřazení (elektráren) bylo provedeno ze zákona… Nemusíme se tím vůbec zabývat,“ uvedl Scholz.
FDP podle serveru DW tlačí na obnovení jaderné energie kvůli stoupajícím cenám elektrické energie. Strana navíc odporuje Scholzově SPD a třetímu koaličnímu partnerovi – Zeleným – ve státem dotovaných cenách elektřiny pro průmysl.
Postupný útlum jaderné energetiky v Německu byl původně politikou SPD, která byla realizována během její vůbec první spolkové koalice se Zelenými po volbách v roce 1998. Konzervativní CDU a FDP později po svém vítězství ve volbách v roce 2009 toto rozhodnutí nakrátko zrušily, ale tehdejší kancléřka Angela Merkelová po havárii ve Fukušimě v roce 2011 obrátila a postupný útlum obnovila, poukazuje DW.
V souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a následnou energetickou krizí, jakož i s rostoucím tlakem na snižování emisí uhlíku v souvislosti se změnou klimatu se však tato otázka stala ještě více rozdělující. Strana CDU/CSU, která je nyní v opozici, mezitím rovněž prosazuje omezené obnovení provozu jaderných elektráren, přestože poslední vláda vedla k vydání nařízení o jejich odstavení.
Bavorský zemský premiér Markus Söder minulý měsíc uvedl, že si dokáže představit, že Německo jednoho dne znovu spustí jaderné elektrárny. Prohlásil, že pokud budou ceny energie stále napjaté, jeho strana by zvážila kroky již v roce 2025, pokud vyhraje příští spolkové volby.
Mezi vládnoucími stranami v posledních týdnech vznikají nejrůznější třenice. Vláda podle německých médií problémy urovnávala na výjezdním zasedání na braniborském zámku Meseberg. Jedním z takových sporů bylo financování reformy sociálních dávek pro děti, kde se nakonec ale podařila najít shoda. Nové základní sociální zabezpečení dětí, které od roku 2025 nahradí a sjednotí všechny dávky a formy podpory pro děti, vyjde v prvním roce na 2,4 miliardy eur (58 miliard korun), což je o 400 milionů eur (9,7 miliardy korun) více, než se dosud plánovalo. Podle ministra financí Christiana Lindnera (FDP) si ale Německo nebude moci dovolit financovat žádnou další větší reformu.