Prezident Petr Pavel rozhodnutí místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra vzdát se nominace na ústavního soudce respektuje. Ocenil, že se Fremr snaží v očích veřejnosti předejít jakýmkoli pochybám o hodnověrnosti či morální integritě soudců Ústavního soudu (ÚS). Hlava státu to uvedla na facebooku. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa rozhodnutí Fremra bere na vědomí, komentovat jej ale nebude, uvedl.

„Robert Fremr mě o svém rozhodnutí předem informoval a já jsem jím navržený postup přijal. Nic to však nemění na tom, že ho považuji za odborníka s nepopiratelnou profesní pověstí, uznáním v mezinárodním prostředí a za jednoho z nejkvalitnějších trestních soudců v naší zemi,“ uvedl Pavel.

Fremr novinářům řekl, že se rozhodl nominace vzdát kvůli tlaku. Připustil, že nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a nechce ohrozit důvěryhodnost ÚS. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

„Zůstává nás tak pouze 14 a pevně věřím, že pan prezident nabídne Senátu jiného kandidáta, který úspěšně projde nominačním procesem,“ uvedl Josef Baxa. Ústavní soud má v plném obsazení 15 soudců. Minulý týden Baxa řekl, že veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Fremra, je cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se podle něj měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Baxa také v rozhovoru varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé.

Fremra sice do funkce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu.

Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.

Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.

Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém.