O konsolidačním balíčku jednají v posledních dnech konečně i vládní špičky. Proces debaty se tak posunul od jednání expertních týmů. Podle informací z ministerstva financí by mělo rozhodnutí definitivně padnout do poloviny května, sněmovna by pak balíček měla dostat před sněmovními prázdninami. Řádný legislativní proces začne až ve druhé polovině roku.

Ministerstvo financí deníku Echo24 řeklo, že v posledních dnech již probíhají jednání na úrovni nejužšího vedení stran vládní koalice, jejichž výsledkem by v následujících týdnech mělo být dosažení finální dohody a představení komplexního balíčku konsolidačních opatření. Ten by měl snížit strukturální saldo státního rozpočtu již pro příští rok o nejméně 70 miliard, tedy 1 % HDP.

„Předpokládáme, že finální koaliční dohody by mělo být dosaženo zhruba do poloviny května tak, aby legislativní návrh konsolidačního balíčku dostali poslanci k projednání v 1. čtení před sněmovními prázdninami. Následný řádný legislativní proces by proběhl ve druhé polovině roku a konsolidační opatření obsažená v balíčku by tak začala platit od 1. ledna 2024,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Petr Habáň.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden řekl, že koalice chce dohodu o balíčku najít nejpozději první týden v květnu s tím, že shoda musí být uvnitř koalice opravdu plošná. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) minulý týden po jednání vlády připustil, že shoda bude v lepším případě jednomyslná, v horším případě ale může být i „pouze“ většinová.

Vláda se minulý týden zavázala, že se již nebude vyjadřovat k žádným uniklým materiálům, které se objevují ve veřejném prostoru. Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan deníku Echo24 řekl, že jediný způsob, jak podobným únikům zabránit, je co nejdříve přijít s oficiálními návrhy, které budou skutečně schválené vládou.

Tento týden pokračuje debata o konsolidačním balíčku i bez přítomnosti premiéra Petra Fialy (ODS), který je na zahraniční cestě po asijských zemích. V koalici jsou přitom dosud alespoň na první pohled zásadní neshody. Zatímco premiér i ministr financí opakovaně mluví o tom, že se musí hledat především úspory na straně výdajů, hnutí STAN a KDU-ČSL uvádí, že se k udržitelných veřejným financím nelze proškrtat.

Není to tak, že vláda luskne prstem a zavede to. Chce to čas, říká Vlček

První místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček deníku Echo24 sdělil, že debata je nyní intenzivnější, Starostové a nezávislí ale trvají na svých návrzích a pozicích. „Naše pozice vychází z našeho programu a je kontinuální. Říkáme dlouhodobě, že stát musí šetřit, že musí projít revizí daňové výjimky, že by dotační politika měla být více komplementární a více brát v potaz takzvanou kohezi,“ uvedl Vlček s tím, že například v evropských programech stát dofinancovává všechny regiony na stejnou úroveň a stojí ho to zhruba 70 miliard.

Zároveň ale Vlček zopakoval, že se hnutí STAN neshoduje se Stanjurovu v tom, že primárně se mají řešit jen výdaje. „Naše společnost si dlouhodobě žije na dluh, nad poměry. Rozhazovalo se z vrtulníku obrovské množství peněz a na úsporách to neuděláte. K té konsolidaci se zkrátka neproškrtáte,“ míní Vlček. „Podle našeho názoru musí dojít k debatě o zvyšování přímých daní. My se snažíme na základě fakt a dat v rámci vládní koalice argumentovat,“ řekl Vlček.

Upozornil přitom na nebezpečí, které hrozí v případě obstrukcí ve sněmovně, kdyby se konsolidační balíček nestihl projednat v období, které avizuje ministerstvo financí. „Věci mají patřičný právní náběh. Není to tak, že vláda luskne prstem a zavede to. Velké slovo bude mít právě parlament a je jasné, že potom jak tady funguje, budou ty věci stát nějaký čas,“ řekl Vlček s tím, že debata bude podle něj pokračovat déle, než si myslí Stanjura. „Čas hraje významnou roli. Shoda v koalici musí být i na detailech, bez toho není možné přistoupit k legislativnímu procesu,“ uvedl pro Echo24 Vlček.

Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek uvedl, že lidovci se s navrženými opatřeními seznámili v úterý. Dodal k tomu, že bude nutné, aby debata byla ukončena do dvou až tří týdnů, aby se vše stihlo následně v sněmovně řádně projednat. „Je nám jasné, že s některými pozicemi lidovci uspějí, s jinými ne. Musíme najít vyvážený kompromis pro celou Českou republiku,“ řekl deníku Echo24 Výborný. Lidovci podobně jako hnutí STAN prosazují zvýšení základní sazby DPH či vyšší zdanění fyzických i právnických osob.

Že se podaří najít průsečíky s ostatními koaličními partnery věří i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Sami Piráti představili vlastní balíček ve výši 140 miliard, který se opírá například o podporu rodin, vyšší zdanění například těžby nebo či omezení daňových úniků. „Je třeba se ale vyvarovat opatření, která by v podstatě zlikvidovala živnostníky s menšími příjmy a odrazovala lidi od podnikání,“ řekl pro Echo24 Bartoš. Piráti v minulém týdnu čelili obvinění ze strany europoslance Tomáše Zdechovského, že to byli právě oni, kdo vynesl pracovní materiály do médií. Bartoš reagoval s tím, že Zdechovský začal kampaň do evropských voleb lží (více jsme psali zde).