Akciové trhy zažily v pondělí bouři, která vyvrcholila ve Spojených státech. Americké akcie v obavách z možné recese zaznamenaly během pondělního obchodování prudký pokles. Burzy po celém světě odepisují obrovské částky. Celosvětový propad byl podle analytiků způsobený globálními obavami z americké recese a tamní situace na trhu práce, nebo zhoršující se situací na Blízkém východě. Epicentrem celosvětového pádu burz by mělo být Japonsko, domnívá se hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

V čele výprodeje v USA stály technologické tituly, jejichž index Nasdaq odepsal 3,43 procenta na 16.200,08 bodu. Širší index S&P 500 klesl o tři procenta na 5186,33 bodu. Zaznamenal tak nejprudší pokles od roku 2022. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, se snížil o 2,6 procenta na 38.703,27 bodu. Kromě technologických titulů výrazně klesaly i akcie bank.

Aktuální nervozita na akciových trzích po celém světě spustila jeden z největších výprodejů od března 2020, kdy trhy zasáhl obrovský propad způsobený strachem z šíření nového typu koronaviru. Důvodem je podle analytiků kombinace očekávané recese ve Spojených státech, obav ze splasknutí bubliny umělé inteligence (AI) a také geopolitické napětí, které narůstá mezi Izraelem a Íránem.

Podle analytika Purple Trading Patra Lajseka bylo pondělí jedním z nejhorších dnů pro globální akciové trhy. Termínové kontrakty na americké akciové indexy podle něj ukazují doslova apokalypsu. Index VIX, kterému se jinak říká indikátor strachu a volatility, dopoledne přidával přes 50 procent a od minulého pondělí přidal 100 procent.

Výprodeje na trzích navíc mohou pokračovat, což možná očekává i legendární investor Warren Buffett. Jeho společnost Berkshire Hathaway totiž ve druhém čtvrtletí odprodala akcie za 75 miliard dolarů (1,7 bilionu korun), většinu z toho tvořily akcie společnosti Apple. Buffett tak nyní sedí na rekordní částce 277 miliard dolarů, dodává Lajsek. Spouštěčem byly nejprve nepříliš uspokojivé hospodářské výsledky společnosti Alphabet, připomněl Lajsek. Po nich se podle něj část trhu začala tázat, zda se obrovské investice do AI mohou brzy vrátit a zda nejde v tomto sektoru jen o bublinu.

Evropské akcie v pondělí smazaly část ranních ztrát, za kterými podle analytiků stály obavy ohledně vývoje ekonomiky USA. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 2,17 procenta a uzavřel na 487,05 bodu. Hlavní index německých akcií DAX klesl o 1,95 procenta na 17.317,58 bodu a britský FTSE 100 vykázal pokles o 2,04 procenta na 8000,23 bodu.

Červená vlna dnes ovládla zejména japonské a korejské trhy, uvedl Lajsek k propadům akciových indexů, které se zpravidla označují červenou barvou, zatímco růst indexů bývá v zelené barvě. V Evropě je zatím situace o něco mírnější, německý DAX a britský FTSE 100 dopoledne odepisovaly přes dvě procenta, francouzský index CAC 40 ráno asi tři procenta, ale později ztrátu zmírnil pod dvě procenta.

Po propadu světových akciových trhů se dnes pražská burza dostala na nejslabší úroveň od konce letošního března. Index PX klesl o 4,17 procenta na 1503,45 bodu. Žádná z hlavních emisí burzy dnes nedosáhla růstu. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.

Cenové propady se ale netýkají pouze akciových trhů, trpí například i kryptoměny. Nejznámější bitcoin od pátečního odpoledne odepsal téměř 25 procent. Ether za stejné období odepsal také asi čtvrtinu své hodnoty.

Výrazně se propadá i cena ropy, u které se při očekávané recesi vyskytují obavy o poptávku. Aktuální hrozba globální recese tak nyní výrazně převažuje nad možnou eskalací situace na Blízkém východě. Barel ropy Brent se dopoledne pohyboval kolem 76 dolarů a vykazoval asi jednoprocentní pokles. Nachází se ale blízko nejnižších úrovní od začátku roku. "Jedno pozitivum tak nalézt můžeme, ceny pohonných hmot budou klesat i nadále," podotkl Lajsek.

"Epicentrum dnešních celosvětových burzovních otřesů se nachází v Japonsku. Tamní akciové trhy v pondělí zaznamenaly svůj nejhorší den od roku 1987," uvedl ekonom s tím, že hlavním důvodem je japonská měna jen, která je tradičně využívána při provádění takzvaných „carry“ obchodů.

"V investiční hantýrce představuje výraz ´carry´ výnos z držení daného aktiva nebo naopak náklad jeho držení. Což může být jen druhá strana téže mince, pokud relativně nízké náklady držení považujeme také za výnos (výnos v porovnání s náklady alternativ). Například investor do fyzického zlata musí počítat i s náklady jeho držení v podobě například bankovní úschovy zlatých slitků, ale běžný investor do akcií nikoli; ten akcie, do nichž investuje, dnes už zpravidla fyzicky ani nikdy nespatří," doplňuje ekonom.

Další odborníci se domnívají, že klíčovou příčinou pondělního burzovního otřesu byla americká centrální banka. Podle nich zaspala v roce 2021 a 2022 v boji s inflací a byla méně restriktivní než měla být. "Nyní, i proto, aby své selhání napravila, ´přepíná strunu´ a je naopak restriktivnější, než by být měla. Jinými slovy, drží své úrokové sazby výše, než by odpovídalo Taylorovu pravidlu optimálního nastavení úrokové sazby. Hrozí tak, že příliš restriktivní nastavení úrokových sazeb dusí - a bude dusit - americkou ekonomiku a že způsobí její takzvané tvrdé přistání. Tedy definitivní pokoření inflace, ale za cenu hlubšího propadu celé ekonomiky, tedy za cenu recese a poklesu ziskovosti firem. Tuto vyhlíženou slabší ziskovost odráží aktuální propady akcií," komentuje portfolio manažer Tomáš Pfeiler z investiční skupiny Cyrrus.

Většina účastníků trhu zastávala názor, že ceny technologických titulů se příliš odtrhly od fundamentů, a proto korekce málokoho překvapuje. "Na druhou stranu aktuální oslabení prozatím nevnímáme jako začátek nového medvědího trhu – přestože volatilita v následujících týdnech pravděpodobně přetrvá," uvedl manažer.

"Investoři přetavili extrémní optimismus v pesimismus."

„Investoři minulý týden přetavili svůj dosavadní extrémní optimismus v extrémní pesimismus především vlivem nových ekonomických údajů v USA, které poukazují na oslabování trhu práce,“ říká analytik BHS Timur Barotov a dodává, že pokles akciových trhů může ještě nějakou dobu pokračovat. Proti trhům nyní hraje konfluence zpomalující ekonomiky USA, vysychání likvidity na trhu, nejistot plynoucích z listopadových prezidentských voleb, vysokých ocenění, zpřísňování monetární politiky v Japonsku a sezónnosti, kdy srpen a září jsou historicky nejhorší období pro akcie. "Trhy jsou nyní ovšem extrémně volatilní a mohou ze dne na den výrazným způsobem otočit svůj vývoj," uvedl analytik.

Nad tím se shodují i ekonomové z americké investiční banky Goldman Sachs, kteří na to konto zvýšili pravděpodobnost hospodářské recese ve Spojených státech v příštích dvanácti měsících na 25 procent, zatímco dosud ji viděli na 15 procentech. Riziko recese ale nadále považují za spíše omezené, uvedli podle agentury Bloomberg.

Tým ekonomů pod vedením Jana Hatziuse napsal, že americká ekonomika se zdá být "celkově v pořádku". Americká centrální banka (Fed) má podle nich v případě nutnosti dostatek prostoru ke snížení základních úrokových sazeb. Může tak přitom učinit rychle, jestliže statistická data ukážou další zhoršení stavu ekonomiky.

Ekonomové banky očekávají, že Fed v září zahájí snižování úrokových sazeb a že základní úrok sníží o čtvrt procentního bodu. V současné době je takzvaná sazba na federální fondy v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2001. Mezi některými ekonomy se ale v posledních dnech začínají objevovat názory, že Fed v září sníží sazby o půl bodu. Za dosavadní měnovou politiku Fed sklidil v neděli kritiku od miliardáře Elona Muska. Ten řekl, že Fed měl sazby snížit už dříve. "Fed musí sazby snížit," napsal Musk na síti X. "Jsou to hlupáci, že už to neudělali," dodal.