Nečekaným hostem středeční autogramiády exprezidenta Miloše Zemana se stal dříve doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek. Muž, jemuž Zeman před lety udělil milost podle všeho neohlášeně dorazil na akci na Václavském náměstí v Praze, kde bývalá hlava státu podepisovala svou novou knihu Spiknutí. Kajínek podle všeho přišel se Zemanem prohodit několik slov a znovu mu poděkovat za omilostnění, autoři knihy se nicméně v následném prohlášení distancovali od toho, že by šlo o domluvenou akci.

O okolnostech Zemanovy hospitalizace vyšla letos v dubnu kniha Spiknutí. Autoři Luboš Procházka a Radim Panenka v knize s podtitulem „Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR“ popisují tehdejší události, které měly podle nich za cíl zbavit Zemana pravomocí hlavy státu.

‼️ Vyjádření autorů k účasti Jiřího Kajínka na autogramiádě knihy Spiknutí – Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR ‼️

„Pan Jiří Kajínek přišel na veřejně přístupnou akci do @luxor_cz , nijak před tím s kanceláří Miloše Zemana nekomunikoval. Pan prezident sám Jiřího Kajínka… pic.twitter.com/u2MxrajOq9

— Luboš Procházka / kniha Spiknutí (@LubosPro1) June 20, 2024

Právě tuto knihu Zeman přijel podepisovat. „Na středeční autogramiádu knihy Spiknutí jsem pozval i Jiřinku Bohdalovou s Jaroslavou Obermaierovou. Ve středu 19. června 2024 od 16:00 hodin proběhne v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze autogramiáda knižního bestselleru Spiknutí – Pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR. Akce bude přístupná veřejnosti v 1. patře Paláce knih Luxor mezi 16:00 a 17:30 hodin,“ oznámil předtím na svém facebookovém profilu.

Právě tam za ním dorazil i Kajínek, podle autorů ovšem neplánovaně. „Pan Jiří Kajínek přišel na veřejně přístupnou akci do Luxoru, nijak před tím s kanceláří Miloše Zemana nekomunikoval. Pan prezident sám Jiřího Kajínka před začátkem akce viděl mezi lidmi a požádal nás, abychom ho přivedli k jeho stolu, kde si krátce popovídali. Jiří Kajínek prezidentu Zemanovi poděkoval za milost, kterou mu přes sedmi lety udělil,“ uvedl Procházka.

Mezi milosti, které řízením na ministerstvu neprošly a nesplňovaly nastavené podmínky, patří Zemanova nejkontroverznější rozhodnutí – omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, někdejšího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka či prominutí zbytku zkušební doby Janě Nečasové, manželce expremiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené za zneužití Vojenského zpravodajství.

Zeman strávil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) na podzim 2021 celkem 48 dní, zpočátku na klinice intenzivní medicíny. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s prezidentovým chronickým onemocněním, které blíže neupřesnili. Předseda Senátu Vystrčil 18. října 2021 oznámil, že podle sdělení ÚVN nyní není Zeman ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a prognóza jeho zdravotního stavu je podle nemocnice krajně nejistá. Někteří senátoři a poslanci začali po zveřejnění zprávy o Zemanově stavu uvažovat o možnosti dočasném převodu části pravomocí prezidenta podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově zdravotním stavu informovala hradní kancelář. Koncem listopadu 2021 se prezident přesunul do Lán, kde i jmenoval novou Fialovu vládu. Hrad po deseti letech opustil začátkem loňského března.

Kniha Spiknutí už stihla v minulých týdnech vyvolat pozdvižení. Představoval se totiž v Arcibiskupském paláci na Hradčanech a jak pražský arcibiskup Jan Graubner, tak Česká biskupská konference se od akce distancovali. Publikaci přitom požehnal kardinál Dominik Duka, který ke knize napsal i proslov. Představení knihy se kromě Zemana zúčastnili také například bývalý hradní kancléř Vratislav Mynář, expremiér Jiří Paroubek, bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák nebo europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).