Vláda Petra Fialy (ODS) dementovala prostřednictvím svého mluvčího Václava Smolky znění materiálu, který se týkal zvyšování hranice odchodu do důchodu, o němž informovala Česká televize. Podle Smolky nešlo o konkrétní návrh ministerstva práce a sociálních věcí, ale o jeden z pracovních materiálů, které připravili ekonomičtí experti. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v pondělí uvedl, že návrh představí v březnu Ministerstvo práce pro Echo24 dodalo, že reálný legislativní proces začne v druhé polovině letošního roku. Že na materiálu ještě není plná koaliční shoda potvrdil i šéf Pirátů Ivan Bartoš, který řekl, že má jeho strana k návrhu připomínky. Debatu očekávají podle informací Echo24 i další koaliční strany.

Dnešní padesátníci půjdou do důchodu v 66 letech, čtyřicátníci budou mít nárok na důchod v 67 letech a lidé ve věku 34 let a méně půjdou do penze v 68 letech. Alespoň v tomto smyslu informovala na základě údajného návrhu MPSV Česká televize. Podle ní se mělo jednat o znění materiálu dohodnutého v první polovině února. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale vládní koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na svém twitteru uvedl, že informace, které zveřejnila ČT, jsou nesprávně prezentovány.

Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let. V roce 2030 se má věk pro odchod do důchodu zastavit na 65 letech. Změny se nedotknou těch, kterým je nyní 57 a více. „Po roce 2030 začnou do penze chodit ty populačně silné ročníky. Myslím si, abychom udrželi slušné důchody, tak o tom musíme debatovat,“ řekl ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatímco opoziční SPD návrh nepodporuje, hnutí ANO je připraveno o něm jednat.

Například muž, kterému je nyní 37 let, by měl podle zmíněného materiálu jít do důchodu v 66 letech. Ještě později, v 68 letech, půjde do penze muž, kterému je nyní 26 let. Návrh však podle tvrzení vlády ještě není finální a může se případně změnit. Echo24 již listopadu informovalo o podobném návrhu informovalo (více zde). Tehdy MPSV pro Echo24 uvedlo, že jde jen o jeden z možných návrhů. To nyní potvrdil i Smolka.

„Chápeme, že debata o posunu hranice odchodu do důchodu je pro média atraktivní. Nicméně je třeba respektovat fakt, že definitivní návrh změn ještě není hotov. A že veřejnost o něm bude včas informována. Rovněž o něm proběhne debata s opozicí,“ uvedl na twitteru Smolka.

Novináři z ČT nicméně trvají na svém, že se jednalo o oficiální materiál MPSV. Ministr Jurečka ale v pondělí novinářům řekl, že chce v březnu zveřejnit návrh parametrů reformy důchodového systému tak, aby systém byl do budoucna udržitelný. „Za MPSV jasně říkám, že v průběhu února, března udělám jednání s koaličními a opozičními partnery. Počítám, že potom v průběhu března zveřejním celou problematiku důchodového systému, včetně návrhu parametrů reformy důchodového systému tak, aby důchodový systém byl do budoucna udržitelný, aby zabezpečoval v budoucnu dostatečně důstojné důchody,“ řekl Jurečka.

Ministerstvo pro Echo24 uvedlo, že legislativní proces začne v druhé polovině roku. „Předložení návrhu vládě, tedy začátek legislativního procesu, je plánováno na druhou polovinu roku. Na tom se nic nemění. Poté, co bude v následujících týdnech návrh projednán na úrovni koalice a opozice, bude možné parametry představit podrobněji. Návrh každopádně bude předložen v druhé polovině roku,“ uvedl šéf komunikace MPSV Jakub Augusta.

Své připomínky k návrhu mají například koaliční Piráti. „Nic není finální. K aktuálnímu návrhu ministra Mariana Jurečky máme připomínky, o kterých budeme jednat. Za Piráty se snažíme hlavně zlepšit finanční udržitelnost celého systému a minimalizovat negativní dopady na seniory i pracující včetně jejich potomků,“ uvedl pro ČTK Bartoš. Mluvčí další koaliční strany TOP 09 Jan Kocourek deníku Echo24 sdělil, že i on očekává další diskusi. „Předpokládám, že jak naši koaliční partneři, tak zástupci TOP 09 budou o konkrétních parametrech ještě diskutovat,“ uvedl Kocourek.

Člen důchodové komise a předsednictva hnutí STAN Viktor Vojtko deníku Echo24 řekl, že důchodová reforma zatím není ani zdaleka uzavřená. „Prozatím jsme si vyjasnili cíle a předpokládané dopady různých opatření, ale jejich konkrétní finální nastavení budeme ještě diskutovat a určitě k nim budeme mít připomínky,“ řekl pro Echo24 Vojtko.

„Je třeba také oddělit řešení krátkodobých problémů důchodového systému a dlouhodobou reformu, která má reagovat na stárnutí populace a demografické změny,“ dodal Vojtko.

Kreativnější testování veřejnosti než v minulosti

Do veřejného prostou v posledních týdnech prosakují první informace o tom, jakým způsobem chce vláda bojovat s ekonomickou krizí, ať už na straně daní nebo právě v souvislosti s důchody. Informace jsou však často kusé, neúplné nebo nepřesné. Podle expertů se jedná o určitou formu testování veřejného mínění.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že přestože byla chaotická komunikace vyčítána klasicky předchozí vládě Andreje Babiše v době covidu, nyní se zdá, že se problémy nevyhýbají ani současné vládní koalici.

„Zdá se být příznakem rozhodování v krizi, byť se nyní již nejedná o krizi zdravotní, ale spíše ekonomickou a bezpečnostní. Státní úřady, včetně ministerstev, bohužel pořád fungují ne zcela koordinovaně, což je velmi důležitá motivace pro budoucí zlepšení,“ řekl Michal pro Echo24.

„Samozřejmě do všeho vstupuje možnost pokusit se prostřednictvím vypouštění některých 'zákulisních' informací testovat veřejné mínění, díky datům ze sociálních sítí a užití podrobných průzkumů se s ním dá v současné době pracovat mnohem kreativněji než v minulosti,“ míní Michal.