Historik Jiří Suk nemá odhalení projektu „Blaničtí rytíři“, který ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek (ABS) přišel s novými informacemi o událostech 17. listopadu 1989, za úplně převratné. Výsledky nové analýzy dosud nezveřejněných fotografií z průvodu studentů naznačují, že v čele průvodu mohli být příslušníci IV. správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), tedy Správy sledování Státní bezpečnosti (StB). Zástupci projektu představili na konferenci v tomto týdnu detaily své dosavadní práce, která zahrnuje analýzu obrazového materiálu a rozhovory s pamětníky i odborníky na moderní československou historii. Držitel ceny Magnesia Litera Suk ale soudí, že takové informace byly známy už i dříve.

„Na fotografiích jsou ve velmi dobrém rozlišení a barevně kvalitně vidět obličeje z čela průvodu. To nám umožnilo začít bádat, kdo byl v čele průvodu, a pokusit se identifikovat další potenciální svědky,“ uvedl předseda Pražského akademického klubu 48 Martin Špolc. Fotografie byly novinářům předloženy k nahlédnutí a následně porovnávány s archivními záběry České televize a dalšími materiály dostupnými z doby listopadu 1989. Špolc dodal, že vlajkonoši se na těchto záběrech chovali jako organizátoři akce, avšak při rozhovorech se studentskými aktivisty se ukázalo, že nikdo z nich tyto osoby nepoznával.

Dosavadní výzkum vedl k identifikaci zhruba dvaceti osob z čela průvodu, z nichž dnes byly představeny čtyři konkrétní osoby: tři muži a jedna žena, kteří podle projektu pocházejí z IV. správy SNB, konkrétně z odboru sledování vnějšího protivníka. Neela Winkelmann-Heyrovská, vedoucí projektu „Blaničtí rytíři“, potvrdila, že existují podobnosti mezi tvářemi na fotografiích a snímky z osobních karet příslušníků. „Jde o prvotní výsledky našeho výzkumu, a proto pokračujeme v dalších analýzách,“ doplnila.

Spolupráce s Archivem bezpečnostních složek

Projekt „Blaničtí rytíři“ úzce spolupracuje s ABS, což umožňuje přístup k materiálům, které dosud nebyly důkladně prozkoumány. Historik Jan Kalous uvedl, že je zapotřebí podrobit dalšímu zkoumání archivní materiály, aby se podařilo potvrdit, zda příslušníci StB skutečně byli zapojeni do monitorování a možného ovlivňování průběhu demonstrace. „Potřebujeme procházet další inventární jednotky ve fondech ABS s cílem zjistit, zda tito lidé mohli být součástí akce zaměřené na monitorování pohybu a ovlivňování davu během shromáždění od Albertova přes Vyšehrad až po Národní třídu,“ uvedl Kalous. „Věříme, že výsledky našeho výzkumu přispějí k hlubšímu pochopení těchto událostí.“

Vyjádření historika Jiřího Suka: Staré spekulace ožívají

Historik Jiří Suk, autor knihy Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Od listopadu 1989 do června 1990 k těmto informacím přistupuje s jistou skepsí a upozorňuje na to, že podobné spekulace o účasti příslušníků StB se objevily již krátce po listopadových událostech. „Vzpomínám si na dokumentární pořad v Československé televizi z přelomu let 1990 a 1991, kde jeden z účastníků popisoval, že průvod na Národní třídě vedli estébáci převlečení za studenty,“ sdělil Suk, který za svou knihu dostal ocenění Magnesia Litera. Dále upozornil na to, že snaha o odhalení zákulisí zásahu proti demonstraci, která se z povoleného shromáždění studentů změnila v protirežimní protest, byla ve společnosti přítomná již tehdy a přetrvává dodnes.

„Jestliže by se ale skutečně podařilo prokázat, že na Národní třídu vedli průvod estébáci, bylo by to potvrzení jedné z teorií, která se objevila již na začátku 90. let, ale nikdy nebyla definitivně potvrzena,“ dodal Suk. Přesto historik zdůraznil nutnost opatrnosti při hodnocení těchto informací, s ohledem na spontaneitu davu a jeho neovladatelnost ve vypjatých situacích.

Cíle projektu „Blaničtí rytíři“

Cílem iniciativy je nejen identifikovat osoby, které se podílely na vedení průvodu 17. listopadu, ale také poskytnout širší obraz událostí a jejich dopadu na pád komunistického režimu v tehdejším Československu. Zástupci projektu chtějí 17. listopadu uspořádat pietní shromáždění na Národní třídě a přivítat pamětníky těchto událostí v rámci akce Korzo Národní. Součástí projektu je také sběr vzpomínek účastníků, které mají být zveřejněny prostřednictvím internetové platformy a plánované publikace.

„Mnoho svědků nám dodnes zmiňuje podivné chování některých účastníků průvodu,“ říká Winkelmann-Heyrovská. „Naše demokratická společnost se po roce 1989 musela vyrovnávat s minulostí, a i když jsme za ta léta ušli dlouhou cestu, stále zbývá mnoho otázek. Poznání toho, co se skutečně stalo 17. listopadu 1989, je klíčové pro další uzdravování společnosti.“

Projekt „Blaničtí rytíři“ spolu s ABS organizuje veřejnou diskusi pod názvem „Kdo nás vedl na Národní 17.11.1989?“. Akce se uskuteční 21. října v Rock Café na Národní třídě. Účastníci se mohou těšit na vystoupení pamětníků, jako jsou Neela Winkelmann-Heyrovská a Jiří František Potužník, ale také polského historika Pawła Ukielskiho, autora knihy „1989 / Podzim národů“. Diskusi bude moderovat známý moderátor Jakub Železný.

Vedoucí kanceláře ředitele ABS Ĺubomír Augustin zdůraznil, že archiv drží rozsáhlé množství materiálů, které mohou přispět k objasnění událostí z roku 1989. „Archiv bezpečnostních složek spravuje přibližně 20 kilometrů archiválií, mezi nimiž jsou i materiály z roku 1989 a personální spisy příslušníků SNB, ze kterých čerpáme. Jsme rádi, že můžeme pomáhat vnést světlo do událostí před 35 lety,“ uvedl Augustin a pozval veřejnost na nadcházející diskusi.

Projekt „Blaničtí rytíři“ získal podporu významných institucí, jako jsou Univerzita Karlova, Akademie múzických umění nebo Česká zemědělská univerzita. Pod záštitou rektorky Univerzity Karlovy prof. Mileny Králíčkové a starostky Prahy 1 Mgr. Terezie Radoměřské se iniciativě daří postupně odhalovat zapomenuté kapitoly naší historie. Jak říká Martin Špolc: „Pokud se nám podaří prokázat, kdo skutečně vedl průvod, přispějeme k objasnění jednoho z klíčových okamžiků v moderních dějinách Československa.“