Armáda nakupuje 246 bojových vozidel pěchoty CV90 ze Švédska za bezmála 60 miliard korun. Největší nákup v moderní historii české armády a jednu z největších státních zakázek vůbec ale kritizuje opoziční část sněmovního výboru pro obranu. Zatím totiž není jasné, kdo bude vozidla během jejich třicetiletého životního cyklu servisovat a kolik to bude stát. O smlouvě se teprve jedná. „Jestli to budou další desítky miliard, tak se s cenou dostáváme úplně jinam,“ řekl deníku Echo24 místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO).

Ministerstvo obrany potvrdilo, že o zajištění servisní smlouvy teprve jedná. „Jsme ve fázi, kdy jsme obdrželi požadavek na zajištění servisu od Armády České republiky, a tento požadavek analyzujeme. Poté bude navržen a schválen způsob zadání,“ odpověděla na dotazy redakce mluvčí ministerstva Simona Cigánková. „Záměrem je, aby to byl český subjekt a aby s ním byla nejpozději do dodání prvního vozidla uzavřena příslušná rámcová dohoda, v optimálním případě na celou dobu trvání životního cyklu vozidel,“ dodává. První kusy má armáda dostat v roce 2026.

V avizované částce 59,7 miliardy korun za 246 obrněnců CV90 od společnosti BAE Systems je podle ministerstva zahrnut pouze záruční servis po dobu 24 měsíců. S výjimkou automatického kanonu, kulometu a pohonné jednotky, u kterých je záruka 36 měsíců.

Není tak stále jasné, zda by měl servisní smlouvu získat státní opravárenský podnik VOP CZ, nebo některá z českých zbrojovek, například Excalibur Army spadající pod holding Czechoslovak Group (CSG), která se opravami a modernizací pásových vozidel zabývá. Mimo jiné opravuje těžkou techniku i pro ukrajinské vojáky.

Předseda výboru pro obranu za hnutí ANO Lubomír Metnar ministryni obrany Janě Černochové (ODS) vyčetl, že výbor o podobě zakázky dostatečně neinformovala. Poslední informace, kterou dostali, údajně byla, že ministerstvo plánuje nakoupit 210 kusů BVP za asi 52 miliard, což byl původní plán. Na poslední chvíli ale ministerstvo rozhodlo o navýšení zakázky a využilo opci na dalších 36 kusů – více jsme psali v článku Armáda nakoupí víc obrněnců i tanků. Jednotková cena ale zůstala přibližně stejná, po navýšení objemu zakázky dokonce o něco nižší.

Metnar: Vláda škrtá, ale investice do obrany nezdůvodňuje

„Vnímám to jako vrchol arogance moci, kterého jsme teď momentálně svědky, protože na jedné straně vláda škrtá, a na druhé straně největší investice do obrany, do armády, nezdůvodňuje a neinformuje nejenom opoziční poslance, výboru pro obranu, ale taktéž občany. Informací k této akvizici nemám v tuto chvíli o nic víc než vy, a proto vám bohužel nemohu odpovědět na vaše otázky,“ řekl redakci Metnar.

Mluví se o dalších desítkách miliard, řekl Růžička

Stejně kusé informace prý měl také místopředseda obranného výboru Pavel Růžička. O konečné podobě trojstranné smlouvy mezi ČR, Švédským královstvím a švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV se dozvěděl až z médií. Ačkoli má ke smlouvě výhrady, hlavně co se týče nedořešeného servisu, je podle něj v obecné rovině dobře, že se blíží termín, kdy česká armáda dostává nová bojová vozidla pěchoty.

„Když se za ministra obrany Lubomíra Metnara uzavíraly jakékoli smlouvy, životní cyklus byl vyřešený. To je problém, protože jestli to budou další desítky miliard, tak se s cenou dostáváme úplně jinam. A je potřeba říct, že se mluví o desítkách miliard,“ řekl místopředseda výboru Růžička. Vozidla CV90 jsou podle jeho slov navíc konstrukčně zastaralá.

Problém vidí také v tom, že nyní ve smlouvě na nákup vozidel stojí, že by se měl český průmysl na zakázce za 60 miliard korun podílet ze 40 %, ale stále není dořešeno, o které firmy půjde. „Mluvil jsem se zbrojaři a ti mi řekli, že to, co je předjednáno, nikoli podepsáno, je v objemu zhruba 1,5 miliardy korun. Budu se proto ptát, jak dosáhneme toho, aby byla tato část smlouvy naplněna.

„Jak mohou Švédové garantovat cenu, když nemají zasmluvněné zakázky?“ ptá se Růžička. „Už teď jsou tlaky, aby se součástky nakupovaly ze Švédska, ale fakturačně se to udělalo přes státní vojenské opravny. Blížíme se tomu, že se to tu pouze smontuje, ale nebude tam žádná přidaná hodnota,“ dodal Růžička.

Komunikace je tristní, popisuje Vích

Podle dalšího opozičního člena výboru pro obranu Radovana Vícha z SPD je chyba, že ministerstvo vede smlouvu v utajovaném režimu. Ministerstvo ale uvádí, že zveřejnění smlouvy může být nevýhodné pro obranu České republiky

„Komunikace ministerstva obrany s poslanci výboru pro obranu je tristní. Vše je pod pokličkou a v den, kdy to vláda schvaluje, tak přijde avízo od ministerstva formou SMS, že se tak ten den stane. Takže smlouvu je potřeba prostudovat,“ řekl Vích. Ministryně obrany Jana Černochová podle něj za sebe posílá na výbor náměstky, namísto aby se dostavila sama. Také Vích v rozporu s Černochovou trvá na tom, že výbor měl k dispozici pouze zastaralé informace.

Pořizování bojových vozidel pěchoty se táhne od roku 2019, kdy si ministerstvo obrany stanovilo parametry a vypsalo první výběrové řízení. To bylo za předchozího ministra obrany Metnara. O nákupu náhrady za vysloužilé československé BVP-2 se však hovoří už bezmála deset let. Česko potřebuje nová „bévépéčka“ k vybudování těžké brigády, k čemuž jsme se zavázali v rámci členství v Severoatlantické alianci (NATO), a to do roku 2026. Termín však s největší pravděpodobností nestihne.

BVP CV90 v současné době provozují armády Švédka, Finska, Dánska, Estonska, Nizozemska, Norska a Švýcarska. Pro jejich pořízení se rozhodlo také sousední Slovensko.

Po Temelínu nejdražší

Pořízení bojových vozidel pěchoty pro českou armádu za skoro 60 miliard korun se rýsuje jako druhá největší státní zakázka v historii České republiky. Tou první byl tendr na stavbu jaderné elektrárny Temelín, jehož hodnota se vyšplhala na zhruba 100 miliard korun. O historii tendru se dočtete více v článku Dražší už byl jen Temelín. Miliardová zakázka na obrněnce pro armádu roste před očima.