Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ve vyjádření pro ČTK uvedl, že smír ve sporu se slovenským ministerstvem vnitra ohledně jeho evidence v archivních dokumentech někdejší československé tajné policie StB navrhli jeho právníci. Považuje to za zcela pochopitelné. Že smír navrhl Babiš, řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Slovenské ministerstvo v pondělí informovalo o tom, že uznalo, že Babiš byl v dokumentech komunistické StB neoprávněně evidován jako její agent a že s ní vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB a tento smír soud schválil. Úřad to zdůvodnil dvěma právními analýzami a také tím, že údajně existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu.

„Mí právníci navrhli smír a je to zcela pochopitelné, soud jsem vyhrál čtyřikrát a v meritu věci vždy rozhodl v můj prospěch. (Evropský) soud pro lidská práva ve Štrasburku dokonce přijal mou žalobu. Slovenské ministerstvo vnitra si logicky vyhodnotilo, že soudy v minulosti prohrálo, ke smíru se připojilo a rozsudkem ho potvrdila i slovenská justice,“ uvedl Babiš.

Slovenský Ústav paměti národa (ÚPN), s nímž se předseda hnutí ANO Babiš v minulosti v uvedené věci soudil, v pondělí tvrdil, že oprávněnost evidence politika jako tajného spolupracovníka StB dokazuje více spisů.

Šutaj Eštok odmítl tvrzení, že ze strany ministerstva šlo o vyjádření vděku Babišovi za to, že před letošními prezidentskými volbami na Slovensku podpořil šéfa vládní strany Hlas-SD Petera Pellegriniho. Toho po zvolení hlavou státu v čele Hlasu-SD vystřídal právě Šutaj Eštok. Například premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je „handl“ a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.

Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své dvě stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.

Babiš se už léta snažil u slovenských soudů dosáhnout verdiktu, že je v dokumentech StB neoprávněně veden jako její agent. V roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.

V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky, a nikoliv oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.

Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho podle nich ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale při projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.