Vláda Petra Fialy (ODS) schválila nařízení, které od září snižuje maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu pro základní a střední školy o pět procent. V některých školách se tak od začátku nového školního roku sníží počet úvazků učitelů, které platí stát. Snížení maxima se podle ministerstva školství dotkne necelé třetiny základních škol a asi desetiny středních škol. Úprava se netýká dvoutřídních škol.

Snížení o pět procent je podle ministerstva průměrné, u základních škol jde o snížení o nula až osm procent podle typu a velikosti školy. Počet nových učitelských úvazků v regionálním školství podle ministra poroste i nadále, cílem opatření je nárůst zbrzdit. Nové nastavení podle něj zcela umožňuje dělení tříd nebo tandemovou výuku nad úroveň povinného dělení, které nastavuje rámcový vzdělávací program. Školy mají podle něj dostatek prostoru k přizpůsobování výuky potřebám žáků.

Nařízení nemá podle Beka způsobí žádný škrt a nevede krátkodobě k bezprostřední úspoře. „Má vést ta úprava k tomu, že se zpomalí to tempo růstu nových úvazků učitelů ve školství a postupně se bude stabilizovat na výši, která je dlouhodobě udržitelná jak finančně, tak zároveň je vyhovující z hlediska zajištění kvality výuky,“ řekl po jednání vlády novinářům Bek.

Začátkem března ministr Bek avizoval, že do rozpočtu školství přibudou tři miliardy korun, které mají pro letošek vykrýt všechny nedostatky. „Rozpočet poroste. V tuto chvíli to je o osm miliard víc než loni, ale s velkou pravděpodobností získáme jedenáct miliard navíc. Dostáváme se k číslu, které ministerstvo školství prosazovalo od počátku debaty o rozpočtu. Umožní nám projít tímto rokem bez větších kolizí a zároveň se otevře cesta k některým strukturálním změnám. Čeká nás velmi rychlá debata s kraji a obcemi o převodu financování některých pozic,“ řekl tehdy Bek při auditu vzdělávací soustavy, který uspořádala organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.

Tři miliardy navíc

Ministr v úterý uvedl, že se s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) dohodli, že budou hledat cesty, jak posílit rozpočty obcí, které jsou právě nejčastějšími zřizovateli základních škol. Bek dlouhodobě tvrdí, že systém financování českého školství je příliš plošný a nelze jeho prostřednictvím sledovat strategické cíle. Nepřijde prý žádná radikální změna, ale regulace. Podle Beka není tempo, kterým se daří uskutečňovat změny ve školství, „oslnivé“.

Na tlaku na navýšení financí pro školství ale není napříč koalicí shoda. Jiný názor má například předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Největší problém vidím v tom, že debata probíhá pouze o finančních prostředcích, ačkoliv těch je ve školství čím dál víc. My musíme také řešit kvalitu vzdělávání, jeho obsah, specializace učňovských oborů, vysoký počet odkladů nástupu do školy a tak dále… Je toho opravdu mnoho,“ řekla Pekarová Adamová pro Echo24.