Evropská komise se obává rostoucí dominance amerického vesmírného průmyslu v čele se společností SpaceX miliardáře Elona Muska, ale i vzestupu konkurence z Číny a Ruska. Aby Evropa nezaostávala, rozhodla se masivními investicemi podpořit svůj vlastní vesmírný sektor. Tento krok přichází v době, kdy se evropská kosmická strategie potýká se zpožděními a problémy s financováním, zatímco SpaceX a další hráči expandují na globální trhy.

V čele tohoto ambiciózního plánu stojí nový eurokomisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius, který své cíle čerpá z tzv. „mission letteru“ od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Tento dokument stanovuje klíčové úkoly a priority, které má Kubilius během svého funkčního období splnit. Mezi hlavní cíle patří podpora inovací a konkurenceschopnosti evropského vesmírného průmyslu, udržení autonomního a spolehlivého přístupu EU do vesmíru a posílení programů, jako jsou Copernicus, Galileo a nově vznikající komunikační systém IRIS².

Von der Leyenová také pověřila Kubiliuse přípravou návrhu budoucího zákona o vesmíru EU. Tento legislativní rámec by měl sjednotit pravidla pro vesmírné aktivity v členských státech a zavést jednotné standardy a licenční požadavky. Součástí strategie je rovněž využití dat získaných z vesmírných technologií, které by mohly podpořit hospodářství EU a zvýšit její digitální konkurenceschopnost.

Jedním z hlavních pilířů nové strategie je komunikační systém IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite). Tento projekt za více než 10 miliard eur má zajistit bezpečné a rychlé internetové připojení pro vládní agentury, vojenské složky a vzdálené regiony. IRIS² by měl rovněž poskytnout podporu evropskému průmyslu a snížit závislost na amerických nebo čínských satelitních sítích.

Evropská odpověď na Starlink

Podle Kubiliuse je projekt IRIS² klíčovým krokem k posílení evropské suverenity. „Nemůžeme si dovolit být příliš závislí,“ prohlásil s odkazem na situaci během války na Ukrajině, kdy SpaceX údajně omezil přístup Ukrajiny k systému Starlink během klíčové protiofenzivy. IRIS² bude kromě vojenské komunikace zahrnovat také optické sledovací senzory a systémy pro deorbitaci satelitů, které zajistí bezpečné ukončení jejich životnosti.

I když projekt čelí kritikám za zpoždění a překročení rozpočtu, jeho zastánci tvrdí, že jde o důležitý průlom pro evropský vesmírný sektor. Projekt bude realizován prostřednictvím konsorcia SpaceRise, zahrnujícího společnosti SES, Eutelsat a Hispasat. Ty přispějí částkou 4,1 miliardy eur a budou systémy komerčně provozovat po dobu 12 let.

IRIS² navazuje na úspěchy předchozích evropských vesmírných programů, jako jsou navigační systém Galileo a pozorovací program Copernicus. Ačkoliv byly tyto iniciativy zpočátku kritizovány, dnes patří mezi světovou špičku. Nový systém má být spuštěn v roce 2031 a zahrnovat 264 satelitů na nízké oběžné dráze, které budou propojeny se stávajícími vládními a komerčními satelity ve vyšších orbitách. Plánuje se také vývoj nové generace satelitů pro dodatečné služby.

Navzdory optimismu projektu se objevují i skeptické hlasy. Německo vyjádřilo obavy z vysokých nákladů, zatímco kritici poukazují na to, že IRIS² může sloužit jako průmyslová dotace pro velké evropské hráče, jako jsou Airbus a Thales. Zastánci však argumentují, že investice pomohou vytvořit konkurenceschopný ekosystém dodavatelů a startupů v oblasti vesmírných technologií.

Realizace projektu IRIS² začíná fází návrhu a první satelity by měly být vyneseny do vesmíru v roce 2029. Evropská raketa Ariane 6 bude klíčovým nosičem pro většinu z 13 plánovaných misí. Systém by měl nabídnout nejen bezpečné spojení, ale také komerční příležitosti mimo Evropu, například v Latinské Americe nebo Asii.

Projekt IRIS² jasně ukazuje, že Evropská unie si uvědomuje nutnost investovat do vlastní vesmírné infrastruktury. Ačkoliv cesta k jeho dokončení bude náročná, evropský vesmírný průmysl má nyní šanci se postavit na vlastní nohy a stát se rovnocenným hráčem na globální scéně.