Minimální důstojná mzda loni byla 40.912 korun, vypočetli experti

Doplnili jsme další informace do 1. odstavce, ve 3. odstavci údaje o minimální mzdě v ČR a v 7. odstavci background o platformě pro důstojnou minimální mzdu.

Praha 18. dubna (ČTK) - Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40.912 korun. V Praze činila 42.776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu. Upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků.

V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31.146 korun, v Praze 36.717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800.000 pracovních úvazků víc než v roce 2021.

Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40.353 korun. Zákonem stanovená minimální mzda loni byla 16.200 korun, letos se zvýšila na 17.300 korun.

"Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance," upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. "Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála," dodal.

Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. "Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná," řekl Bittner.

Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.

Platforma pro minimální důstojnou mzdu ji zveřejňuje od roku 2019. Koncept minimálního důstojného výdělku vypracovali po vzoru obdobných statistik, které jsou zveřejňovány v zahraničí. Na české metodice pracovaly dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů, byli mezi nimi například zástupci Agentury pro sociální začleňování, Akademie věd nebo odborů.

Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. "Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu," uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.

Medvědici se podařilo odchytit v pondělí pozdě večer se dvěma mláďaty, které ale později lesní stráž pustila do přírody. Zatím není jasné, jaký bude další osud medvědice. Na základě požadavku několika ekologických organizací správní soud pozastavil povolení usmrtit zvíře a věcí se bude dále zabývat příští měsíc.

Na utracení zvířete místní úřady trvají. "Nemůžeme vybudovat vězení pro medvědy," uvedl šéf místní civilní ochrany Raffaele del Col.

Ekologické organizace také kritizují záměr tridentské provincie výrazně snížit počty medvědů. Ze současných 120 exemplářů by jich v místních horách zůstat jen 50. Ostatní zvířata by měla být převezena do jiných oblastí. "Nemůžete jen tak přemístit zvíře žijící ve volné přírodě, které se narodilo na určitém území," řekl agentuře AFP Antonio Nicoletti z ekologické organizace Legambiente. Podle dalších odborníků vyšší koncentrace medvědů na jistém území nemusí nutně vést k jejich rostoucí agresivitě. Vyzvali také k vytvoření k přírodních koridorů, jež by umožňovaly migraci zvířat.

Medvědice Jj4 podle analýz napadla dvě osoby již v roce 2020. Je sourozencem medvědů Jj1 a Jj3, které švýcarské a německé úřady nechaly v uplynulých letech utratit pro problematické chování, píše agentura AP.

Medvědi se vrátili v Tridentsku do volné přírody na konci 90. let minulého století v rámci programu Life Ursus financovaného z evropských fondů. Do tridentských hor byla vypuštěna desítka medvědů ze Slovinska. Původně měl program velkou podporu veřejnosti, v poslední době ho ale stále častěji kritizují zemědělci, kteří si stěžují na ztráty na chovných zvířatech, i někteří obyvatelé, kteří se obávají o svou bezpečnost. Program kritizuje i současný šéf provincie Maurizio Fugatti z krajně pravicové Ligy, podle kterého projekt špatné nastavili jeho levicoví předchůdci v čele samosprávné oblasti. Fugatti je u vlády v Tridentsku od roku 2018.