Místo otevření regulovaného trhu s konopím, díky kterému by přitekly do státní kasy každý rok miliardy, pouze dekriminalizace domácího pěstování. Tak by mohla vypadat značně okleštěná podoba dlouho připravované konopné legislativy. Na dalších původně plánovaných krocích, jako jsou například konopné kluby, se koalice neshodne. Proti výraznější liberalizaci se staví hlavně lidovci. Stát podle nich nemá hrát roli „drogového dealera“.

Vládní koalice se blíží dohodě na konkrétním znění konopné legislativy. Všeobecná shoda je ale zatím překvapivě pouze na dekriminalizaci samopěstitelů a rozšíření dostupnosti konopí pro léčebné účely. A tím by celá „legalizace“ mohla skončit. S otevřením přísně regulovaného trhu s konopím přitom vláda počítala ještě loni v dubnu, kdy schvalovala plán boje se závislostmi do roku 2025.

Pokud bude nakonec povoleno skutečně pouze domácí pěstování tří rostlin, což je v tuto chvíli chápáno jako přestupek, k žádné výrazné změně fakticky nedojde. Odborníci předpokládají, že dopad na snížení černého trhu, kterým státu utíkají miliardy na daních, bude minimální. Původní návrh připravený národním protidrogový koordinátorem byl výrazně ambicioznější. Kromě povolení samopěstování a dekriminalizace uživatelů počítal rovněž s otevřením přísně regulovaného trhu. Stejný krok mají v plánu i Němci.

To by znamenalo, že s konopím budou smět legálně obchodovat pouze licencovaní prodejci, kteří budou pod přísnou kontrolou. Stát by mohl dohlížet na kvalitu finálního produktu i na samotnou výrobu a dospělí uživatelé by přesně věděli, co si kupují. Vydáváním licencí a zdaněním příjmů z legálního prodeje i z práce by pak stát vydělal několik miliard ročně. K tomu ale zřejmě podle posledních jednání uvnitř vládní koalice nedojde.

S Vobořilem nikdo nemluví

„Rád bych o tom znovu mluvil s premiérem Fialou a s ministrem Bartošem, protože to, co je aktuálně na stole, není dobré řešení a není to správně,“ řekl deníku Echo24 Jindřich Vobořil, který s koncem srpna skončí na vlastní žádost ve funkci protidrogového koordinátora. Dál bude působit jako poradce premiéra Petra Fialy (ODS). „Symbolicky je to správný krok, ale po praktické stránce to kulhá,“ dodává Vobořil, rovněž autor původního návrhu. Stát podle něj musí myslet i na lidi, jako nemocní důchodci nebo handicapovaní, kteří si konopí vlastními silami vypěstovat nezvládnou.

Ačkoli Vobořil a jeho tým měli přípravu konopné legislativy od začátku na starosti, do hry nyní vstoupila ideologie a zájmy jednotlivých vládních stran. „Realita je taková, že o zákonu se jedná bez mé přítomnosti. Kdybychom se potkali, věřím, že bychom dokázali vymyslet model, který by byl přijatelný pro všechny. Protože jsme na té legislativě pracovali dlouho, mám nachystané i další varianty,“ řekl Vobořil.

Miliardy do rozpočtu

Zavedení přísně regulovaného trhu doporučuje kabinetu už dlouho také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Pro státní rozpočet by to znamenalo příjem někde mezi dvěma až deseti miliardami korun ročně. „Pořádná legalizace marihuany by mohla přinést dvě miliardy korun ročně. Kdybychom se do toho opřeli, tak klidně deset miliard. Pokud bychom na ni uvalili spotřební daň,“ vypočítává ekonom a člen NERV Dominik Stroukal. Legalizace by podle Stroukala dávala smysl, i kdyby stát všechny získané prostředky využil pouze na léčbu a prevenci závislostí.

„V zemi, kde je občas jednodušší dostat se k marihuaně než k nurofenu, represe dávno selhala. Jen vyčistila regály pro nekontrolovatelné syntetické substituty. Máme tu nejhorší kombinaci – lidé stejně hulí, ale stát z toho nic nemá. Cesty ke změně současného stavu jsou dvě. Buď směrem k policejnímu státu, nebo směrem k legalizaci,“ míní Stroukal.

Pravdou je, že proti legalizaci v rámci vládní koalice vystupují nejvýrazněji lidovci v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, což celou debatu nad regulovaným trhem aktuálně brzdí. Podobně jako Jurečka argumentuje i místopředseda strany Jan Bartošek.

„Kriminalizovat jednotlivce za to, že si doma vypěstuje pár rostlin, je špatně. Tuto situaci napravme. Na druhou stranu dělat ze státu drogového dealera a otvírat v centru měst obchody s marihuanou má svá rizika. Zkušenosti s komercionalizací prodeje marihuany v zahraničí hovoří za vše. Například v Kanadě se zvedl počet dopravních nehod pod vlivem, narostlo užívání drogy mladistvými, rapidně narostl počet hospitalizací v důsledku požití drogy i celkový počet uživatelů. Naopak očekávání ohledně finančního přínosu pro státní rozpočet se ukázala jako přehnaná,“ uvedl poslanec.