Evropské volby by podle nového volebního modelu, který pro Institut H21 zpracovala agentura STEM/MARK, ovládlo hnutí ANO s 26 procenty hlasů. Druhá koalice SPOLU za největší opoziční stranou zaostává o čtyři procentní body, ukazuje průzkum. Další subjekty se pak víceméně seřadily na podobné úrovni – jak Starostové, tak Piráti či SPD s Trikolórou oscilují mezi sedmi až dvanácti procenty. Do Evropského parlamentu by pak mohly proniknout i poměrně zajímavá jména jako výrazná tvář koalice Přísaha a Motoristé Filip Turek nebo někdejší pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

„Náš průzkum umožnil lidem hlasovat stejným způsobem jako ve skutečných volbách včetně preferenčních hlasů. Nabízí tak unikátní pohled na to, které osobnosti se do europarlamentu probojují ze zadních míst a koho naopak spolukandidáti přeskočí,“ uvádí autoři.

Výzkumu realizovaného agenturami a uskutečněného prostřednictvím online dotazování se zúčastnilo 1398 osob ve věku 18 a více let. Podle něj se určitě k eurovolbám chystá možná i třetina voličů, což je podstatně více, než kolik lidí chodilo k urnám v minulosti. Své kandidáty do Bruselu přišlo většinou podpořit mezi 25 a 30 procenty oprávněných voličů.

Pod hranicí nutnou pro vstup do europarlamentu by skončili například sociální demokraté, Svobodní, Zelení nebo strana PRO. Průzkum se naopak snaží brát v potaz preferenční hlasy, které by mohly do Evropského parlamentu posunout některé konkrétní kandidáty. Šanci slavit úspěch tak dle průzkumu má třeba jednadvacátý Tomáš Soukup na kandidátce ANO nebo pirátská dvanáctka Mikuláš Ferjenčík. Na počet mandátů je nejúspěšnější hnutí ANO s šesti křesly. Z pěti mandátů pro SPOLU připadly dva ODS, dva TOP 09 a jeden KDU-ČSL. Kroužkování by tak ze stran koalice poškodilo ODS tvrdí STEM/MARK – jejího kandidáta Ondřeje Krutílka by přeskočil Ondřej Kolář. S počtem mandátů nicméně ještě může zamíchat to, které strany se dostanou přes pětiprocentní klauzuli.

O evropské volby letos jeví zájem neobvyklé množství lidí a data naznačují, že by mohly mít rekordní volební účast. „Na základě našich přepočtů a zkušeností z minulých let by se mohla volební účast pohybovat okolo 30 až 35 procent. Je navíc třeba brát na zřetel, že evropské volby jsou z mnoha ohledů specifické a konečné výsledky mohou být ještě odlišné,“ zamýšlí se nad výsledky Jan Burianec ze STEM/MARK. Svou účastí si jsou nejméně jistí voliči ANO, Pirátů a Přísahy. Naopak voliči SPOLU a SPD častěji uvádějí, že k volbám dorazí s jistotou. Patnáct procent lidí, kteří o své volební účasti uvažují, ještě nevědí, koho budou volit. Ti mohou s volebními preferencemi stran ještě v posledním týdnu do voleb výrazně zamíchat.

Další průzkumy

Aktuální průzkum STEM/MARK se o něco liší od toho dubnového, podle něj by hnutí ANO bralo 27,5 procenta hlasů před koalicí Spolu, kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě.

Dalším hlediskem je ale potenciál, kde hnutí Andreje Babiše, alespoň podle nedávného průzkumu agentury Kantar, zcela dorovnává právě STAN. Největší potenciál oslovit voliče při červnových volbách do Evropského parlamentu mají hnutí ANO a STAN, plyne z průzkumu agentury Kantar. Podle tohoto zjištění z přelomu dubna a května by obě uskupení v případě, že by je volili všichni, kteří je skutečně volit zvažují, shodně získala 27,5 procenta. Až na třetím místě skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s potenciálem 26 procent a čtvrtí Piráti, kteří by mohli dostat 15,5 procenta hlasů.