Polsko podle premiéra Donalda Tuska nepřijme mechanismus Evropské unie pro relokaci migrantů, i když ho ve středu v rámci migračního balíčku schválil Evropský parlament. Podle očekávání se takto zachová i Maďarsko, jehož předseda vlády Viktor Orbán odpor k balíčku signalizoval. Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Série deseti dnes schválených norem, o nichž se léta vyjednávalo, počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, nebo tyto země podpoří finančně či materiálně. Tusk k tomu dnes podle agentury Reuters poznamenal, že jeho země relokační mechanismus nepřijme.

Také Maďarsko avizovalo, že žádné "neobvyklé" uprchlíky nepřijme „nehledě na jakýkoliv migrační pakt“, uvádí BBC.

Naopak německá ministryně vnitra Faeserová vyjádřila přesvědčení, že se podařilo překonat hluboké rozdělení Evropy a schválit „komplexní balíček“. Chce se teď zasadit o to, aby změny co nejdříve vstoupily v platnost. Její vládní kolegyně Baerbocková má za to, že EU ukázala ve složité době schopnost konat. Evropa podle ní teď bude mít závazná pravidla s humanitou i pořádkem.

Migrační balíček ocenil také český ministr vnitra Vít Rakušan. „Je to dobrá zpráva pro všechny, kdo současný stav v oblasti migrace nepovažují za uspokojivý. Migrační pakt umožní účinnější ochranu vnějších hranic EU a rychlejší vyhošťování. Zároveň nebude žádnou členskou zemi zavazovat k přijetí migrantů na jejím území,“ napsal ministr na síti X. Další reakce českých politiků přinášíme zde.

Kriticky vidí přijaté změny organizace na ochranu lidských práv Amnesty International, podle níž povedou k většímu lidskému utrpení. „Pro lidi, kteří utíkají před konflikty, pronásledováním nebo ekonomickou nejistotou, budou tyto reformy znamenat menší ochranu a větší riziko, že budou čelit porušování lidských práv v celé Evropě,“ míní organizace, která také hovoří o „selhání“.