Ministr financí Zbyněk Stanjura na tiskové konferenci po jednání sněmovního rozpočtového výboru prohlásil, že věří, že stát je schopen udržet deficit letošních rozpočtu na plánovaných 295 miliardách, jak si naplánoval. Zčásti to má být dodržením příjmů, ale také úsporami ve výši 15 až 20 miliard korun, které se mají najít především v provozu ministerstev a v oblasti platů státních zaměstnanců. Kontroverzních je nečekaně „objevených“ 50 miliard z modernizačního fondu, které se objevily v kapitole ministerstva životního prostředí.

Ekonomové přitom nepředpokládají, že by se resortu financí podařilo schodek udržet. Státní rozpočet v pololetí skončil schodkem 215,4 miliardy Kč, což byl druhý nejhlubší pololetní schodek od vzniku České republiky po výsledku roku 2021.

Představuji si 18 členů vlády, jak na povel: “raz, dva, tři” sborově zvolají do mikrofonů: “Navrhujeme zahrnout do příjmů 50 mld z prodeje emisních povolenek!”😀
V každém případě to číslo nemělo v rozpočtu co dělat. Deficit může vláda dodržet jen za předpokladu, že neutratí… https://t.co/IYOad7oER0

— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) July 18, 2023

„Máme velkou šanci, abychom ten plánovaný schodek dodrželi,“ řekl přesto Stanjura. Podle něj je nutné najít celkem 15 až 20 miliard úspor u všech ministerstev kromě resortu práce a sociálních věcí. Šetřit se má především na platech a provozních výdajích ministerstev., „Neškrtneme žádnou investicí, ale nedá se vyloučit, že některá konkrétní investice nebude uskutečněna,“ dodal k tomu.

50 miliard navíc

Stanjura všechny trochu zarazil, když se nechtěl vyjadřovat k tomu, jak se v kapitole ministerstva životního prostředí ocitlo 50 miliard korun z modernizačního fondu. „Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ prohlásil.

Tázala se na to exministryně financí a šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová, která šéfovi resortu vytkla, že se taková částka v rozpočtu vůbec neměla objevit. „Pro mě je to docela šokující informace,“ reagovala Schillerová.

Ministr následně vysvětlil, že jde mimo jiné o pokrytí výpadku příjmů z emisních povolenek. Ty mají podle predikcí klesnout oproti původnímu plánu o 12,5 miliardy. Kdo bod navrhl, ale nechtěl říci. „Nikdy to nebudu komentovat,“ prohlásil s tím, ať si každý sám řekne, jestli je to pro něj důležitější zpráva než to, že se rozpočet vyvíjí dobře.

Tento přesun kritizoval také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „To číslo nemělo v rozpočtu co dělat. Deficit může vláda dodržet jen za předpokladu, že neutratí všechny schválené výdaje,“ uvedl. „Neumím si představit, že bych někdy přišel s částkou, která je i několikanásobně nižší,“ komentoval pak bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), na jehož bývalém resortu se částka objevila.

Rostou přímé daně, nedaří se vybírat na DPH

Stanjura také řekl, že podle konzervativního odhadu předpokládá mimořádné příjmy kolem 63 miliard korun, přičemž 17 miliard korun získá rozpočet na odvodu z výroby elektřiny a 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Přesnější čísla bude mít na konci září. Poznamenal, že rozdíl mezi plánovanými a předpokládanými příjmy státního rozpočtu je asi deset miliard korun, tedy méně než jedno procento, což se podle něj dá dohnat v dalším pololetí.

Ministr také očekává, že za třetí čtvrtletí bude letošní rozpočet v přebytku a schodek se sníží z pololetních 215,4 miliardy korun. Bude to dáno podle něho dividendou 54 miliardy korun z energetické společnosti ČEZ, splátkami daně z neočekávaných zisků a nižšími výdaji na pomoc s vyššími cenami energií, uvedl. Současně podle Stanjury platí, že státní kompenzace vyšších cen energií dramaticky klesají.

Na dani z příjmů od firem očekává ministr Stanjura výběr proti plánu o 40 miliard korun vyšší. Státní rozpočet naproti tomu vybírá méně peněz na dani z přidané hodnoty, což je podle ministra daň za zpomalení inflace. Výběr DPH zaostává za plánem o 16 miliard Kč, přestože za první pololetí rostl meziročně o 5,5 procenta. Rostou rychleji mzdy v soukromém sektoru, je nižší nezaměstnanost, takže stát vybírá víc peněz na daních z příjmů zaměstnanců i na sociálních odvodech.

V případě peněz z evropských fondů Stanjura předpokládá, že se podaří vyčerpat všechny dostupné peníze. Pokud se nepodaří je vyčerpat pro běžné projekty, bude je moci stát vložit na pomoc uprchlíkům. Na straně výdajů však bude muset stát vyplatit kromě jiného asi o 20 miliard korun víc na sociální dávky. Podle Stanjury najde vláda tuto částku v rozpočtech jiných kapitol. Celkové plánované běžné výdaje by tak měla vláda dodržet, míní.

Schillerová se také pozastavovala nad zaostáváním výběru DPH vůči odhadům. Finanční správa by podle ní měla tento stav analyzovat. „Myslím, že se tady děje něco nezdravého,“ řekla. Náměstek ministra Mora ale uvedl, že nejde o nic mimořádného. Poukazoval na to, že sestavování rozpočtu loni provázela vysoká míra nejistoty.