Návrat starých nemocí: na vině nejsou jen neočkovaní
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V posledních týdnech budí rozruch návrat „starých nemocí“, které byly dávno zapomenuté v minulém století. Jde však o trend, který se zdaleka netýká jen černého kašle či záškrtu, který způsobil po 55 letech v Česku úmrtí. Důvodů je přitom víc.
Meziročně přibylo případů u více než desítky vážných infekcí, včetně těch, proti kterým se děti povinně očkují. Více případů je například černého kašle nebo záškrtu, ale také svrabu nebo různých druhů žloutenky. V prvních dvou měsících letošního roku se v Česku znovu objevily také spalničky nebo mpox, dříve označované jako opičí neštovice, vyplývá z údajů z Informačního systému infekčních nemocí za měsíc únor, které zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Česko patří už několik let mezi země, které ztratily status zemí, v nichž došlo k vymýcení spalniček. Stejně tak se to v minulých letech dotklo Spojeného království, Řecka či Albánie, jak tehdy upozornil server Politico. Ten tehdy situaci nazval návratem nemocí z viktoriánské éry na Západ.
Na Floridě se objevila endemická lepra, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a 50procentní nárůst případů syfilidy v Irsku a Portugalsku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale střízlivý obraz západního světa v minulém roce, psal tehdy server. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích, změny klimatu přispěly k dokonalé bouři, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům.
Státní zdravotní ústav už na začátku letošního roku informoval, že očekává epidemii černého kašle. Do minulého týdne zaznamenal 1666 případů, víc bylo naposledy na začátku 60. let krátce po zahájení očkování. Podle odborníků je vhodné přeočkování v dospělosti, protože se snížila proočkovanost a byla zavedena jiná vakcína.
Jak deník Echo24 upozorňoval v minulém roce, podobně dochází v nebývalé míře k návratu pohlavních chorob, jako je syfilis či kapavka. Západ zažívá nejvyšší záchyty za desítky let a jinak tomu není ani v České republice. Jak ukázala data Ústavu zdravotnických informací a statistiky, případy syfilidy i kapavky v poslední dekádě strmě rostly a zarazit se to nepodařilo ani tvrdým protipandemickým opatřením.
Podobně se předloni po desítkách let vrátil záškrt, kterému tento týden podlehl dvaaosmdesátiletý muž. Šlo o první úmrtí na tuto nemoc za 55 let. Znovu se častěji objevují také spalničky. Do konce února jich SZÚ eviduje 11 případů, loni jeden a v předchozích letech se díky proticovidovým opatřením nevyskytly vůbec. Poslední epidemii Česko prožilo v roce 2019, kdy bylo nakažených téměř 600. Proti záškrtu a černému kašli jsou očkované nejmenší děti jako součást takzvané hexavakcíny, znovu pak v deseti nebo 11 letech. Odborníci ale kvůli postupnému slábnutí imunity doporučují i přeočkování v dospělosti.
Loni bylo meziročně asi šestkrát víc případů spály, letos jich lékaři zaznamenali už 1200. Od roku 2020 postupně roste počet pacientů se svrabem, který způsobuje parazitický roztoč zákožka svrabová. Lidé se jí nakazí při kontaktu s kůží nemocného, jeho oblečením či ložním prádlem. Loni bylo nakažených přes 9000, letos 1848.
Obecně je důvodů pro návrat starých nemocí více. Například u nemocí, proti kterým existuje očkování, odborníci mluví o nižší ochotě nechat děti očkovat nebo jiném složení vakcín. Vliv má podle dřívějších vyjádření Státního zdravotního ústavu u některých nemocí také to, že se s nimi populace ani lékaři nesetkávají často a někdy jim je trvá odhalit. Pokles v předchozích třech letech zase ovlivnila proticovidová opatření.