J.D. Vance do veřejného života poprvé promluvil skrz autobiografickou knihu Hillbilly Elegy, která se dočkala i hollywoodského zpracování. Jeho popis vyrůstání v chudobě v Ohiu byl pro řadu lidí zajímavým pohledem na nižší střední třídu, která podporuje Donalda Trumpa. O to zajímavější bylo, že ji napsal člověk, který Trumpa tvrdě kritizoval. To se však i po úspěchu knihy změnilo. V řadě klíčových ekonomických otázek je současný kandidát na viceprezidenta v souladu právě s Donaldem Trumpem. Ať už politikou větší regulace trhu, či kontroly migrace. Jaký je Trumpův nominant na viceprezidenta?

O jeho výběru jako kandidáta na viceprezidenta se spekulovalo několik měsíců, přičemž média v posledních týdnech uváděla, že Trump vybírá mezi senátory Vancem, Markem Rubiem a guvernérem Severní Dakoty Dougem Burgumem. Podle agentury AP je Vance z této trojice zřejmě nejvíce „ideologicky sladěný“ s prezidentským kandidátem.

Senátor vystupuje jako J.D. Vance, jeho celé jméno je James David Vance. Pochází ze skromných poměrů, vyrůstal ve městě Middletown na jihozápadě Ohia. Své složité dětství, kdy jej vychovávali především prarodiče z matčiny strany, popsal v knížce Hillbilly Elegy z roku 2016. „Doslova jsem vyrostl v rodině, kde moje babička vyjednávala s pracovníkem organizace Meals on Wheels, aby jí dal více jídla, aby obě děti měly co jíst,“ uvedl Vance. Zároveň byla označována za jednu z knih, která vysvětlovala úspěch Trumpa v tehdejších prezidentských volbách.

Vance přitom v minulosti Trumpa tvrdě kritizoval, když ho nazýval „idotem“. Vance mimo jiné řekl, že Trumpovy politické návrhy „sahají od nemorálních po absurdní“. Trumpa nazýval „opioidem mas“ či „kulturním heroinem“. V průběhu jeho mandátu však změnil názor. „Tolik jsem se soustředil na stylistický prvek Trumpa, že jsem zcela přehlédl, že v zahraniční politice, obchodu a imigraci nabízí něco zcela jiného,“ uvedl Vance v rozhovoru pro The New York Times.

V ekonomice Vance například mluví o zvýšení minimální mzdy a o nutnosti dostat až 7 milionů mladých Američanů zpátky do práce. „Ve skutečnosti opravdu souhlasím s klasickou libertariánskou kritikou regulačního režimu. My nemůžeme podnikat, dokud k nám nepřijdou nějací ti imigranti, protože nemůžeme najít lidi, kteří by tu práci dělali. To je přece pravda. Moje odpověď zní, že existují lidé, kteří by tyto práce dělali, kdyby existovaly pobídky,“ uvádí Vance. Mezi pobídkami zmiňuje, právě zvýšení minimální mzdy, zvýšení cel, či omezení nelegální migrace a soustředění se na tu legální. Mluví také o nebezpečí velkých firem. „Je mi jedno, že Google je soukromá společnost, protože má příliš velkou moc. A pokud chcete mít zemi, kde lidé mohou žít svobodně, musíte se zajímat o moc, ať už je soustředěna ve vládě, nebo ve velkých korporacích.“ Jedním z mála lidí z Bidenovy administrativy, koho Vance podporuje , je šéfka antimonopolního úřadu Lina Khanová, která podle jeho mínění postupuje agresivně proti slučování velkých firem.

Ukrajina ne, Tchaj-wan a Izrael ano

V zahraniční politice se sám označuje za realistu, který chce tvrdě hájit americké zájmy. Vance je v Kongresu jedním z lídrů odporu vůči vyzbrojování Ukrajiny. V dubnu ve sloupku pro New York Times svůj postoj k Ukrajině vysvětloval především tím, že Rusko nelze porazit a že Západ nemá dostatek kvalitních zbraní, které by mohl Ukrajině dodat. Ve svém textu argumentuje tím, že USA nově dodávají 360 000 nábojů do děl a houfnic v momentě, kdy Ukrajina potřebuje miliony, podobně mluví o dodávkách raket do systému Patriot, kterých ročně vyrobí USA asi 550, Ukrajina by jich podle něj potřebovala nejméně tisíc. Proto navrhuje zmražení konfliktu na současných liniích. Návrat k hranicím z roku 1991, jak požaduje Ukrajina, považuje za naprosto nerealistický. Zároveň však v rozhovoru pro New York Times uvedl, že není v americkém zájmu, aby Rusko vládlo celé Ukrajině.

Naopak v čem je Vance neochvějný je podpora Tchaj-wanu a Izraele. Také upozornil, že Tchaj-wan v rámci odstrašení Číny bude potřebovat řadu zbraní, které teď USA nemají, protože je posílají na Ukrajinu. Americkou podporu Izraele považuje za správnou. „Izrael má ve válce dosažitelný cíl. Ukrajina nikoliv,“ uvedl nedávno při schvalování balíčku pomoci americkým spojencům, kdy brojil proti balíčku pro Ukrajinu, ale podporoval zbylé dva balíčky pomoci pro Izrael a Tchaj-wan.

V kulturních otázkách se katolík, bývalý mariňák a otec tří dětí také více přiblížil Trumpovi. Ač sám odpůrce potratů a ve své volební kampani mluvil o zákazu potratů, v současnosti podporuje pohled Donalda Trumpa a rozhodnutí americké Nejvyššího soudu, že o potratech mají rozhodovat jednotlivé státy samy. „Ohio bude chtít mít jinou potratovou politiku než Kalifornie nebo New York a myslím, že je to rozumné,“ uvedl nedávno Vance.