Američané hledají v cizích vodách zadržené Rusy, které by mohli vyměnit za dva v Rusku držené Američany. USA v současné době žádného vysoce postaveného Rusa ve vazbě nemají a tak se obracejí na své spojenecké země. Zároveň také mapují, co jiného by případně Rusy mohlo k propuštění Američanů z ruského vězení přimět, hovoří se i o zmírnění sankcí. Informovala o tom americká CNN i ruská státní agentura TASS.

Novinář The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý voják Paul Whelan jsou jedni z Američanů, kteří jsou podle amerických úřadů neprávem vězněni v ruských věznicích. Administrativa se oba zadržené snaží dostat zpátky do USA společně, v rámci jedné dohody. V tuto chvíli ale američtí představitelé nemají nikoho, koho by ruské straně nabídli na oplátku, rozhodli se tak oslovit jiné země včetně Brazílie, Norska a Německa, které v nedávné době zatkly údajné ruské špiony, zda by byla možnost tyto osoby zahrnout do případné výměny vězňů.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov minulý měsíc kritizoval Spojené státy za jejich „politiku lovu Rusů po celém světě“.

Jednu z největších nadějí vidí Američané v Německu, které drží ve vazbě bývalého plukovníka ruské špionážní agentury Vadima Krasikova, o němž je známo, že ho Rusko chce dostat zpět. Krasikov je v Německu vězněný za vraždu Gruzínce v berlínském parku v roce 2019. Není ale jasné, za jakých podmínek by Německo s výměnou souhlasilo, pokud by vůbec souhlasilo.

O zajištění Paula Whelana, který je v ruské vazbě od roku 2018 se snaží americká administrativa již delší dobu. Ačkoliv od začátku války na Ukrajině proběhlo mezi Ruskem a USA k již několika výměnám, z nichž nejznámější je výměna americké basketbalistky Grinerové za ruského obchodníka se zbraněmi, připojit k vyměněným osobám i Paula Whelana se zatím nepodařilo. USA tak nyní usilují o jeho návrat společně s novinářem Gershkovichem, který je zatčen od letošního března.

Spojené státy mají v současnosti ve vazbě několik ruských kybernetických zločinců, k jejich výměně za Američany obviněné ze špionáže ale Rusko nejspíš nepřistoupí. "Rusko považuje špionáž za jiný zločin, za něco mnohem závažnějšího než cokoli jiného, a dalo jasně najevo, že za to očekává něco významnějšího. Chtějí podobné za podobné," uvedl bývalý vysoký úředník americké administrativy zapojený do předchozích výměn vězňů mezi Ruskem a USA.

Vzhledem k tomu, že zapojení v Německu drženého Krasikova do výměny není jisté, americká administrativa hledá alternativy i u jiných spojenců. V úvahu bere například v Norsku zadrženého ruského špiona, který se vydával za akademika nebo ruského agenta v Brazílii, který se vydával za studenta prestižní Johns Hopkins' School of Advanced International Studies ve Washingtonu. Výměna Gershkoviche a Whelana by mohla být provedena například i za Vadima Konoščenka, důstojníka FSB, který byl zatčen v Estonsku, když se údajně pokusil poslat do Ruska tisíce nábojů, polovodičů a dalších elektronických součástek vyrobených v USA. Údajné ruské špiony v nedávné době ale zatkly i další země včetně Polska, Švédska a Slovinska.

Další variantou, jak dostat vězněné Američany zpátky do USA je údajně i zrušení nebo zmírnění některých sankcí vůči Rusku. Jednalo by se zejména o sankce na ruskou Federální bezpečnostní službu za opakované podílení se na zatýkání, vyšetřování a zadržování amerických občanů neprávem zadržovaných v Rusku. Když byly tyto sankce zavedeny, představitelé administrativy uvedli, že je možné je zrušit, pokud budou Američané zadržovaní v Rusku propuštěni. Otázkou ale je, zda by zrušení těchto sankcí stačilo, ruská FSB je totiž sankciována i v rámci jiných orgánů.