Škody po záplavách se teprve sčítají, podle premiéra Petra Fialy (ODS) budou ale vyšší než při povodních, které zasáhly Moravu v roce 1997. Jen v Opavě voda zaplavila 6500 staveb. Škody na celém území půjdou pravděpodobně do vyšších desítek miliard korun. Zhruba čtvrtinu všech škod by měl pokrýt státní rozpočet, o další „povodňové dani“ ale Fiala zatím neuvažuje. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je na prvním místě obnova zasažené infrastruktury.

Jen v Ostravě půjdou škody na infrastruktuře do miliard korun. Stejně ničivé škody způsobila povodeň ve Slezsku také v Opavě nebo Krnově, kde voda zaplavila asi 80 procent města. S velkou vodou se musel potýkat z větších měst také například Jeseník, se zpožděním voda dorazila také na Olomoucko a zejména do hanácké Litovle. Přesné informace o výši škod zatím neexistují, podle premiéra Petra Fialy ale zřejmě přesáhnou i poslední velké povodně na Moravě z roku 1997.

„Rozsah té povodně je skutečně dramatický. Svým celoplošným rozsahem určitě překračuje povodně z roku 1997,“ řekl premiér ve středu v rozhovoru pro Radiožurnál. Tehdy škody činily zhruba 63 miliard korun. O pět let později, když se povodně prohnaly jižními a středními Čechami, odhadované škody dosáhly 73 miliard.

Po jednání vlády premiér řekl, že celkové škody se budou zřejmě pohybovat kolem 100 miliard korun. Zdůraznil, že na konečný odhad je zatím brzy, protože voda na všech zaplavených územích ještě neopadla. Fiala očekává podíl státu na obnově kolem 25 procent, to by znamenalo výdaje v řádu desítek miliard korun a  také to, že kvůli státní pomoci bude pravděpodobně nutné novelizovat státní rozpočet na letošní rok. Otázkou financování obnovy se podle něj bude ve čtvrtek zabývat vládní skupina, kterou kabinet pro tento účel vytvořil.

O speciální „povodňové dani“ ale uvažovat nechce. „Já bych se rád jakékoliv další dani vyhnul. Ale prosím, tato moje slova berte jako osobní názor. Musíme nejprve vidět rozsah těch škod a jenom si uvědomme, že někde řešíme úplně základní existenční otázky a ještě není ani obnovena mobilní síť, takže ani neprobíhá dostatečná komunikace,“ uvedl premiér.

O povodňové dani rozhodla vláda naposledy po povodních v roce 2010. Tehdy se prohnala velká voda Českem hned dvakrát. Nejdřív v květnu zasáhla Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj a pak v srpnu, kdy záplavy postihly Liberecký a Ústecký kraj. Vláda tehdy navrhla snížit slevu na dani z příjmů fyzických osob o stokorunu měsíčně.

Objem potřebných dodatečných výdajů by měla propočítat pracovní skupina pro financování obnovy po povodních, kterou vede ministr financí Zbyněk Stanjura. Sejde se poprvé ve čtvrtek. Skupina porovná dostupné prostředky z národních i evropských programů s odhadem škod, na základě toho případně ministerstvo financí připraví návrh úprav letošního státního rozpočtu. Na prvním místě je podle Stanjury obnova poničené infrastruktury.

Zatímco voda na severu Moravy už postupně opadá, Třeboňsko na kulminaci hladin teprve čeká. Obyvatelé části Veselí nad Lužnicí, kteří bydlí podél Alešova nábřeží a pro které platí případná evakuace, s obavami sledují hladiny řek Lužnice a Nežárky. Doufají v pomoc rybníku Rožmberk, který zadržuje vodu.