Vědci našli nové formy života. Obelisky jsou menší než viry a žijí v našich střevech a ústech
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Virus je jedním z nejmenších tzv. nebuněčných organismů, které k vzhledem k cizopasnému způsobu života a neschopnosti například samostatně růst je označován za hraniční případ života. Nyní však vědci ze Stanfordovy univerzity objevili ještě menší formu života, kterou nazvali obelisky. Jedná se o existence složené z jednoho až dvou genomů, které na rozdíl od virů nejsou obaleny v proteinu, ale podobně jako virus jsou schopny ovlivňovat život hostitele. Co přesně v lidském těle, ve kterém jich vědci objevili několik, dělají a zda tělu prospívají, či nikoliv, vědci zatím neví. O senzačním objevu informuje jak časopis Science, tak časopis Nature.
Obelisk, jak svůj objev pojmenovali, legendární keltské obelisky skutečně připomíná, jedná se o miniaturní tyčinky s kruhovou RNA, složené pouze z dvou genomů. Postrádají proteinový obal a jsou podobné RNA, ale na rozdíl od viroidů, které jsou ještě menší než obelisky i viry a skládají se v podstatě pouze z fragmentů RNA, obsahují obelisky doteď neznámý protein, který vědci pojmenovali obulin, (v některých publikacích se objevuje jako oblin).
Vzhledem k tomu, že živou hmotu s takovýmto tvarem a s dosud neznámým proteinem, přiklání se k vědci k názoru, že se jedná o nový, dosud nezaznamenaný živý fragment, který je blízký molekulám RNA. Právě z toho důvodu jsou vědci ohledně nového objevu dosud neznámé živé formy opatrní.
Některé obelisky mají i specifické enzymy RNA - ribozymy.
Jedná se však o první objev nového živoucího fragmentu od objevu viroidů na začátku 70. let. Ty obsahují pouze fragmenty RNA a nemají proteinový obal či samostatný protein. Přesto dokáží přenášet nemoci a ohrožovat život rostlin a plodin.
Podle autorů studie by se v případě obelisků mohlo jednat o dosud nepoznané části RNA či části RNA plazmidů, které jsou ještě menší. Co však vědce naopak přesvědčuje o tom, že se jedná o zcela novou formu živé hmoty je přítomnost doposud nepoznaného proteinu – obulinu.
Vědci objevili v lidském těle, ve střevech (kde jsou přítomny v asi 7 % bakterií) a ústech (tam jsou přítomny až u poloviny bakterií), přes 30 000 rozličných obelisků. Ty podobně jako virus kolonizují a ovlivňují chování svých hostitelů. V případě obelisků se jedná o bakterie, které se nachází právě v lidských střevech a ústech. K objevu pomohly především stále se zdokonalující pozorovací přístroje a vědci do budoucna nevylučují další objevy ještě menších forem živé hmoty. Už nyní však Mark Peifer z Univerzity v Severní Karolíně označil objev za "šílený".