Nový balíček ohledně migrační krize v EU vyvolává vášně a kromě Polska se proti němu tvrdě vymezila také Itálie a Maďarsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že příští týden na neformálním summitu EU ve Španělsku potvrdí polské veto unijního migračního balíčku. Polsko v polovině října čekají parlamentní volby a odpor vůči přijímání migrantů je jedním z klíčových bodů programu vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). K Polsku se přidali také zástupci Maďarska a Itálie, kteří ostře kritizují připravovaný unijní balíček. "Mohou tady vzniknout tábory a ghetta pro migranty. Maďarsko to považuje za nepřijatelné," prohlásil tajemník maďarského ministerstva vnitra Bence Rétvár.

"Příští týden na Evropské radě potvrdím velmi silné polské veto nuceného rozdělování migrantů," řekl Morawiecki. Obvinil šéfa polské opozice Donalda Tuska a předsedu Evropské lidové strany Manfreda Webera, jejímž členem je Tuskova Občanská platforma, že "chtějí Polsko přinutit k přijímání nelegálních migrantů".

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová ve čtvrtek řekla, že rozhodnutí o migračním balíčku EU by sedmadvacítka měla přijmout v příštích dnech.

Ministři vnitra zemí EU se na reformě migračních pravidel sedmadvacítky dohodli začátkem června. Proti bylo podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá tento schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20.000 eur (asi 486.800 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Česko a další země přijímající válečné uprchlíky z Ukrajiny si podle tehdejšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.

V Polsku se migrace stala jedním z důležitých témat kampaně před volbami vyhlášenými na 15. října. Vláda prosadila, aby se spolu s nimi konalo referendum, v němž voliči budou mimo jiné odpovídat na otázku, zda "souhlasí s přijetím tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky podle mechanismu povinné relokace vnucovaným (Polsku) unijní byrokracií".

PiS se ve volbách uchází o bezprecedentní třetí funkční období u moci. Podle průzkumů zřejmě vyhraje, otázkou však je, zda se mu podaří získat vládní většinu.

"Obchod s lidmi"

Proti unijnímu migračnímu balíčků vystoupila také Itálie v čele s premiérkou Giorgií Meloniovou. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani sdělil výhrady své vlády během jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou. Itálie není spokojená s tím, že Německo nadále "financuje záchranné operace" pro uprchlíky ve Středozemním moři skrze soukromé organizace, řekl Tajani. Kromě toho také obvinil nevládní organizace z toho, že podporují "obchod s lidmi."

Ministr zahraničí také připomněl dramatické okolnosti ze začátku září, kdy na italský ostrov Lampedusa dorazilo za 48 hodin skoro 4 500 migrantů. Italský deník La Stampa ve svém internetovém vydání z Bruselu uvedl, že ústupky učiněné Berlínu „nebyly italskou vládou dobře přijaty“.

Zástupci EU by se měli snažit nalézt kompromis, jelikož Řím s touto nabídkou nemůže souhlasit. "Krizové nařízení by teoreticky mohlo získat potřebnou většinu, i kdyby Itálie hlasovala proti. Je však považováno za politicky citlivé přehlasovat jednu ze zemí EU, která je migrací nejvíce postižena," píše německý deník Bild.

Vzniknou tábory a ghetta pro migranty, tvrdí Maďaři

Se systémem rozdělování nelegálních migrantů nesouhlasí také Maďarsko. Tajemník ministerstva vnitra Bence Rétvári prohlásil, že reforma migračního balíčku EU je "proti vůli" Maďarska. "Postoj Maďarska zůstává jasný a stejný: vnější hranice Evropské unie musí být chráněny," řekl Rétvári podle maďarského serveru Magyarhirlap.

Tajemník varoval před nejnovějšími a "nejradikálnějšími" kapitolami migračního balíčku od "bruselského vedení." Schválení tzv. krizového dekretu může vést k zavedení nouzového migračního stavu a dále k hromadnému přesunu nelegálních migrantů z jedné členské země do druhé. "Vyhláška je dalším magnetem na migranty, neboť ilegální migranti vidí, že ať už se do Evropy dostanou v průměrném množství nebo ve velké vlně, existuje způsob, jak je přijímat a distribuovat mezi další členské státy. To je pro Maďarsko nepřijatelné," dodal.

Podle Rétváriho panuje v "zákulisí" obrovský tlak na členské země EU. "Brusel na čtvrtečním jednání zneužil svou pravomoc, jelikož už dříve padlo jasné rozhodnutí, že všechny otázky spojené s migrací musí být v Evropské unii jednomyslné. Navzdory tomu byla krizová vyhláška přijata rozhodnutím kvalifikované většiny," řekl tajemník maďarského ministerstva vnitra.

"Unie tedy opět šla a přepsala své vlastní rozhodnutí, nevyhověla předchozímu, dobrovolně nařízenému jednomyslnému hlasování a kvalitním většinovým rozhodováním porušila vlastní návrh," doplnil s tím, že kvůli vyhlášce se na mnoha místech evropského kontinentu může vyvinout podobná situace jako na Lampeduse.

Rétvári na závěr dodal: "Mohou vzniknout tábory a ghetta pro migranty. Maďarsko to považuje za nepřijatelné, takže dokud bude v Maďarsku vládnout Fidesz-KDNP, tak se to nestane."