Západní rozvědky by měly využívat zpravodajské informace k „předběžnému vyvracení“ dezinformací a narativů šířených Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Ve vysílání stanice BBC to dnes řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Jeremy Fleming, podle kterého válka na Ukrajině podnítila zpravodajskou komunitu k větší snaze o informování veřejnosti.

„V průběhu tohoto konfliktu jsme byli svědky zásadní změny v získávání zpravodajských informací a jejich využití k předběžnému vyvracení,“ uvedl Flemming. Dodal, že tajné informace nemá smysl shromažďovat, pokud nebudou nějak využity.

V období před válkou vydaly západní tajné služby řadu veřejných varování. Nejprve v obecné rovině o tom, že Rusko plánuje invazi na Ukrajinu „na více frontách“. Později informovaly, že existuje konkrétní plán na proruský puč a Kreml plánuje zfalšovat „velmi názorné“ video jako záminku k útoku.

Fleming byl jedním z lidí, kteří se letos podíleli na přípravě vánočního vysílání BBC. Je to poprvé, co byl hostujícím redaktorem nynější šéf jedné z britských rozvědek. Fleming v rámci pořadu vedl rozhovor s ředitelkou úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesovou.

Hainesová uvedla, že americké tajné služby se veřejně snažily „čelit dezinformacím, které Rusové vypouštěli“, aby ospravedlnili svou únorovou invazi na Ukrajinu. Podle Hainesové to byl pro obvykle tajnůstkářské rozvědky poměrně nový přístup. „Viděli jsme, že se snaží vytvořit záminku pro invazi, a chtěli jsme to tak trochu vyvrátit a pomoci lidem pochopit, že jde o falešný příběh,“ řekla.

Hainesová však také připustila, že jejich „dopad byl na Západě mnohem větší než na jiných místech světa“. V Rusku „jsme neměli v podstatě žádný dopad a v jiných zemích, které už tak nějak převzaly narativ, který Rusové prosazovali, taky nebyl tak velký“, dodala. Moskvě se podle ní naopak podařilo některé státy přesvědčit, že konflikt vyprovokovaly Spojené státy.