Hřejivé večery

Umělecký prostor Artium by KKCG uspořádá na jaře sérii hned tří koncertů. Vše zahájí 26. března koncert Lenky Dusilové, druhý koncert proběhne 23. dubna, večer bude patřit Monice Načevě, Michalu Pavlíčkovi & smyčcovému kvartetu Pavla Bořkovce. Finále obstará v květnu slovenská zpěvačka a skladatelka Katarzia. Koncerty jsou benefiční, podpoří projekt Piana do škol. Je to na vás až příliš dobra a pohody najednou? Tak si 9. dubna vyrazte do MeetFactory na Michaela Giru z kapely Swans a jeho hlukový teror.

Lenka Dusilová, Monika Načeva, Katarzia, Artium by KKCG, Praha, 26. 3., 23. 4. a 21.5. od 19 h.

Katalog zranitelností

Básnířka a vizuální umělkyně Kristina Láníková patří ke kmenovým autorkám pražského nakladatelství Fra, které už dlouhá léta sdružuje to nejlepší ze současné české poezie (Elsa Aids, Petr Borkovec, Lubomír Tichý atd.). Její tvorba je v kontextu naší poezie ojedinělá tím, jak obecně nabourává chápání tradiční lyriky. Autorka svoje verše totiž netvaruje do emočně patetické formy, v níž by byla prožitá zkušenost jedinou garancí autenticity. Namísto toho volí chladně odtažitý, ale přitom chirurgicky přesný jazyk, který nerozlišuje mezi přímou osobní výpovědí, citátem nebo parafrází. Důležitější je pro ni spojení těchto promluv do nových kontextů, třeba i pomocí koláže. A podobně pracuje i ve svých uměleckých intervencích. Její prozatím poslední kniha Léčení není sbírka veršů, ale výtvarně zpracovaná umělecká dokumentace, která zachycuje tělesnou zkušenost spojenou s dlouhodobým užíváním psychofarmak a jejich vysazením. Kombinuje (např. pomocí asambláží) fotografické série obrysů a kreseb náplastí či obalů od léků, odřezků kůže, otisků lékových blistrů nebo drobných zdravotnických potřeb. Témata zabývající se zranitelností, tělesností, intimitou a duševním zdravím nejsou v současném uměleckém světě na okraji, právě naopak. Pro spoustu umělců je pak dílo jakýmsi důkazním materiálem o jejich strádání a zotavování. Láníkové způsob tvorby je ale vůči tomuto trendu podvratný. Autorka se nechce identifikovat s žádnou diagnózou a funkce umění pro ni rozhodně nespočívá v terapii ani léčbě. Spíše ji zajímá, jak tuto intimní rovinu převést do sféry společenské (ekonomické, sociální), v níž je léčba synonymem pro kontrolu, a zároveň chce upozornit na fakt, že zbavovat se slabosti lze i tím, že demonstrujete svou zranitelnost. Melancholická fetišizace nemoci a jejího následného léčení je navíc v knize přetavena do esteticky působivých objektů. Překreslené a důkladně změřené obaly od léků tak rázem mohou připomínat krásné půdorysy katedrál.

Kristina Láníková: Léčení, Akademie výtvarných umění, 167 str.

Velký knižní čtvrtek

Román Pavly Horákové Okno na západ je sondou do marasmu 80. let v komunistickém Československu. Očima dospívajících poodhaluje, že snobství, materialismus a klientelismus připisované kapitalismu byly v české společnosti dávno před listopadem 1989. Z Velkého knižního čtvrtka zmiňme třeba ještě novinku od reportéra Jakuba Szántóa Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh.

Pavla Horáková: Okno na západ, Argo, 272 str., vychází 20. 3. 2025

Drsnější a chudší

Téma periferie nalézáme v tvorbě Josefa Sudka od začátku jeho fotografické dráhy. Skromné stavby, často ještě obklopené chlívky, králíkárnami, výběhem slepic a skleníky, byly běžné nejen na pláních pražské Pankráce, v Troji (kolonie Bosna), v Jinonicích (kolonie Mexiko a Arizona), Hloubětíně a Vysočanech (Čína a Obecní kolonie), ale třeba i na žižkovských Židovských pecích a jinde. Sudkovy fotky najdete v galerii na Hradčanech, po výstavě se tedy vyloženě nabízí pokračovat v tesknění po starých časech do pivnice U Černého vola.

Josef Sudek: Periferie, Galerie Josefa Sudka, Praha, do 1. 6. 2025