Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České Kamenice na Děčínsku, umístil jeden z pasažérů, chorvatský nacionalista Josip Senić. Vystoupil při mezipřistání a krátce po atentátu byl zavražděn. S odvoláním na švédskou televizi TV4 to uvedla Česká televize. Při zřícení letadla zemřelo 27 lidí, přežila jedna letuška Vesna Vulovićová.

Život Vulovičové zachránilo to, že se zaklínila ve zbytku zádi letadla, a pád trosek také zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Její vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Její přežití volného pádu bez padáku z více než deseti kilometrů je podle Guinnessovy knihy rekordní.

Nehodu letounu podle oficiálních výsledků vyšetřování způsobila nálož nastražená v jednom z kufrů. Pachatele útoku se ale dosud vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Švédští reportéři nyní podle ČT našli v chorvatských archivech dokumenty, podle kterých jugoslávští zpravodajci hned v roce 1972 došli k závěru, že bombu dal do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Senić.

Z letadla na trase ze Stockholmu do Bělehradu vystoupil Senić při mezipřistání v Kodani. Po dvou měsících od pádu letounu byl nalezen zavražděný v Německu, zjistila švédská televize. Tři z jeho kompliců ještě žijí. TV4 uvedla, že kvůli atentátu nebyl nikdo obviněn z trestného činu.

Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. Jedinou přeživší pádu letounu Douglas DC-9 poblíž České Kamenice z 26. ledna 1972 Vesnu Vulovičovou v obavě z možného atentátu po návratu do Bělehradu hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka.