Český systém vyplácení výsluh příslušníkům bezpečnostních sborů je oproti jiným státům dosti benevolentní. Zatímco v tuzemsku si policisté, hasiči, celníci, nebo zpravodajci přijdou na solidní rentu už po 15 letech služby, v zahraničí se to povětšinou řeší jinak. Zvykem je výsluhy začít vyplácet později, nebo upravit způsob výpočtu důchodových příspěvků tak, aby méně zatěžoval státní kasu. To by se teď hodilo i v případě České republiky, jejíž vláda složitě krotí výrazný schodek rozpočtu.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. „Za posledních 10 let bylo z celkového počtu nově přiznaných výsluhových příspěvků 13 076 přiznáno celkem 3 180 výsluhových příspěvků za dobu služby 30 a více let, splňující maximální výměru 50 % měsíčního služebního příjmu,“ sdělil redakci vedoucí oddělení správy datové základny ministerstva vnitra Ladislav Jedlička.

Stává se ale normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let služby, jako je tomu například na Slovensku.

Slovensko

Mnohé jiné země k výsluhovým příspěvkům totiž přistupují jinak. Bratislava se kupříkladu vydala cestou odkladu. Od roku 2013 renty sice počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Německo

Ještě jinak pak k důchodovým příspěvkům přistupují na západě. V Německu se liší podle toho, ve které spolkové zemi se vyplácí. „Každá spolková země má vlastní zákony o důchodech a dávkách pro státní zaměstnance, včetně starobních a pozůstalostních dávek (např. starobní důchod, vdovský důchod, sirotčí důchod). Vzhledem k tomu, že státní zaměstnanci nejsou pojištěni v rámci zákonného úrazového pojištění, poskytují úrazové dávky (např. úrazové odškodnění, úrazový starobní důchod) také státní zaměstnavatelé,“ vysvětluje Mehmet Ata, mluvčí německého ministerstva vnitra.

„Výše důchodu závisí na délce služby. Sazba se zvyšuje o 1,79375 procenta za každý rok služby započitatelné pro důchod. Sazba je omezena na 71,75 procenta. Této sazby lze dosáhnout až po odpracování alespoň 40 let (při plném pracovním úvazku) započitatelné doby odchodu do důchodu. To znamená, že 71,75 procenta je maximální důchodová sazba. Sazba, které státní zaměstnanci skutečně dosahují, je obvykle nižší,“ uvádí Ata.

Místní státní zaměstnanci musí pro vyplácení mít odslouženo minimálně pět let nebo se stát neschopnými práce v důsledku zdravotního postižení při výkonu služby nebo v důsledku výkonu služby. Na výsluhy ale mají nárok až při dosažení běžného důchodového věku nebo při odeslání do důchodu, kupříkladu ze zdravotních důvodů.

Velká Británie

Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.

O výši rent pro příslušníky bezpečnostních sborů jsme více psali zde. Z dat ministerstva vnitra vyplývá, že jen vloni šlo na výsluhy 6 miliard korun, přičemž tempo každoročně zrychluje. Stát zastoupený především ministrem vnitra Vítem Rakušanem nicméně alespoň zatím renty řešit nechce.