Hnutí ANO dnes podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš 2, tedy zpřísněného zákona o střetu zájmů. Předloha je podle opozičního subjektu protiústavní v několika ohledech a porušuje základní demokratické principy obsažené v Listině základních práv a svobod, například právo vlastnit majetek. ČTK to dnes sdělilo hnutí ANO. Návrh podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude podle novely od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Zpřísnění takzvaného lex Babiš se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média. Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Podle ANO byl návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) zjevným přílepkem ke zcela nesouvisejícímu zákonu. Už tento fakt je podle dřívějších judikátů v rozporu s ústavou, poznamenalo hnutí. "Během projednávání navíc došlo k porušení zákona o jednacím řádu, kdy koalice ukončila hlasováním rozpravu, přestože bylo stále přihlášeno 74 poslanců," dodalo.

"Koalice přijetím toho zákona porušila snad všechno, co porušit mohla. Když to řeknu jednoduše, tak protiústavním způsobem prosadili protiústavní přílepek, který je v rozporu s ústavou, ale i s Listinou základních práv a svobod, a to hned ve dvou bodech," poznamenala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Podle místopředsedy hnutí a šéfa sněmovního ústavně právního výboru Radka Vondráčka je jediným důvodem, proč Michálek s návrhem přišel a koalice jej podpořila, pirátská posedlost Babišem a snaha mít v koalici hlavně klid. "Kvůli tomu jsou schopni ohnout základní demokratické principy jako právo vlastnit majetek a právo být volen. Teď tím zákonem de facto zakázali účast v politice jedné konkrétní skupině lidí a my se můžeme ptát, jakou skupinu občanů si vyberou příště," poznamenal.

"Andrej Babiš už v potenciálním konfliktu s tímto paskvilem není, ale my se na Ústavní soud samozřejmě obrátit musíme. Toto není o Andreji Babišovi, ale o demokratických principech," dodal Vondráček.

Babiš v reakci na novelu zákona o střetu zájmů zvanou lex Babiš v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadala mimo jiné mediální společnost Mafra a firma Londa, která provozuje rozhlasové stanice Impuls a RockZone. Agrofert letos prodal pardubickou chemičku Synthesia, Mafru a Londu skupině Kaprain podnikatele Karla Pražáka.

Předloha lex Babiš 2 zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.