Na Ústavní soud míří Josef Baxa. Mohl by se stát i příštím předsedou
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jedním z nových ústavních soudců, které musí brzy jmenovat prezident Petr Pavel, se s nejvyšší pravděpodobností stane bývalý předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Josef Baxa. Deník Echo24 tuto informaci získal od dvou zdrojů z české justice obeznámených se situací. Baxa by navíc podle spekulací mohl vystřídat v čele soudu Pavla Rychetského, jemuž mandát končí letos v srpnu.
Baxa vedl Nejvyšší správní soud od jeho vzniku v roce 2003 do roku 2018. Působil také jako první náměstek ministra vnitra ve vládě Miloše Zemana a krátce i Vladimíra Špidly. Jeho případné jmenování by bylo mnohými vnímáno jako vhodný krok. „Josef Baxa má velký respekt právnické obce, beru ho jako velkého favorita,“ řekl redakci kupříkladu místopředseda Ústavně-právního výboru Michael Canov (STAN).
Sám Baxa zatím nic potvrdit nechtěl, v nedávném rozhovoru ale zájem o pozici ústavního soudce vyjádřil. „Můžu říci, že kdyby mě pan prezident oslovil a nabídku bych dostal, jistě bych ji považoval za velkou čest. A určitě bych se podrobil nominační proceduře, jak je to obvyklé,“ řekl bývalý šéf NSS serveru Lidovky.cz.
První jména během pár dní
Jména nových ústavních soudců, které prezident Pavel jmenuje, jsou teď předmětem velkého zájmu v odborných a politických kruzích. Hlava státu jich letos musí jmenovat 7 z 15. Už k 3. květnu skončí mandát trojici Milada Tomková, Jaroslav Fenyk a Jan Filip. Následně končí 4. června Vladimír Sládeček, 6. srpna předseda soudu Pavel Rychetský, o den později Ludvík David a 26. listopadu Radovan Suchánek.
Ústavní soudce jmenuje hlava státu se souhlasem Senátu, příliš času na shodu tedy nezbývá. Pavel proto oznámil, že s prvními třemi adepty se sejde v pondělí 3. dubna, poté oznámí jejich jména. Vedle Baxy je podle všeho horkou kandidátkou také bývalá předsedkyně Soudcovské unie Daniela Zemanová a objevilo se i jméno advokátky Ireny Schejbalové nebo soudkyně Ivany Hrdličkové.
Soudcovská unie podle serveru Česká justice rozhodla, že prezidentovi jako kandidáty na ústavní soudce navrhne právě Josefa Baxu s Danielou Zemanovou a nynějšího prezidenta Soudcovské unie Libora Vávru. Městský soud v Praze pak navrhl místopředsedkyni tohoto soudu Veroniku Křesťanovou a vrchní soudy chtějí doporučit soudce Roberta Fremra.
Pithart: Je to trivializace
Nový prezident zvolil pro své první jmenování poněkud neobvyklý způsob. Oslovil celkem 23 institucí, které mu měly zaslat své návrhy. Ty pak posuzuje sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou. Jeho cílem je, aby byl výběr co nejtransparentnější a vedl k co největší pestrosti na Ústavním soudu.
Právnická obec se při hodnocení procesu úplně neshodne. Zatímco jednotlivé instituce si nominace spíše pochvalují, někteří právníci se staví proti s tím, že Pavel do jisté míry pořádá veřejné výběrové řízení, jímž odpovědnost částečně přenáší na jiné.
Advokátní komora podle její mluvčí Pavlův způsob vítá. „Na Českou advokátní komoru se již obrátili někteří advokáti s tím, že by měli zájem se o tuto nominaci ucházet. Komora nyní bude jednat o tom, koho případně podpoří,“ uvádí Iva Chaloupková s tím, že hlava státu zvolila odpovědný přístup.
Už kritičtěji se pro Echo24 rozepsal bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Podle něj jde o trivializaci výběru, při němž odpadá princip dělby moci a vzájemného vyvažování jednotlivých složek. „Vypadá to, že se dnes nastavují nová (nepsaná) pravidla kreování Ústavních soudců. Trivializují se, ačkoli vypadají složitě náročná: početná řada oslovených právnických entit, několik nepochybně úctyhodných ad hoc poradců. Nakonec tedy při navrhování kandidátů nelze udělat chybu – ale to je paradoxně ten problém: že všechny návrhy vždycky bez rizika projdou! K čemu pak dělba moci? Její konfliktní, někdy zdržující, nepříjemné působení nebude vůbec zapotřebí,“ myslí si Pithart.
„Za prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana byla řada jejich nominantů Senátem neschválena (nezvolena). Bylo takových 13. Nebyla to žádná tragédie, naopak, bylo to pro společnost prospěšné: dělba moci zafungovala, dala o sobě vědět, ožila,“ argumentuje bývalý politik.