Americké ministerstvo zahraničí už nesmí na ambasádách vyvěšovat jinou vlajku než tu americkou. Nařizuje jí to přílepek ke schválenému rozpočtu, který v pátek na poslední chvíli podepsal americký prezident Joe Biden. Ten zároveň uvedl, že bude prosazovat co nejbližší zrušení přílepku. Podle demokratů totiž zákaz vyvěšování jiných než amerických vlajek míří proti vyvěšování vlajek Pride, které začala americká diplomacie mohutně vyvěšovat za prezidentství Baracka Obamy. Informuje například The Hill.

Peníze daňových poplatníků nesmí jít na vyvěšování jiných vlajek na budovách ministerstva zahraničí než té americké, amerických států a území a vlajek na podporu Američanů zajatých ve válce. Tento zákon v rámci vyjednávání o rozpočtu prosadili američtí republikáni do finančního balíčku, který v pátek podepsal prezident Joe Biden. Ten při podpisu uvedl, že ani jedna strana nezískala vše, co chtěla.

Krátce po podpisu se také vyjádřil k uvedenému zákonu. "Prezident Biden věří, že bylo nevhodné zneužít proces, který je klíčový pro běh vládních úřadů, k prosazení politiky, která se zaměřuje proti LGBTQI+ Američany," uvedla mluvčí prezidenta. Zároveň Bílý dům upřesnil, že zákon nikterak neomezuje fungování členů LGBTQI+ komunity na ambasádách a, že Bidenova administrativa se bude snažit zákon zrušit.

Bílý dům zároveň uvedl, že podobných opatření zaměřených proti homosexuálům bylo během schvalování rozpočtu navrženo více jak 50 a do finální verze balíčku se nedostaly. Minulý rok republikán Ralph Norman chtěl prosadit podobný zákon týkající se vyvěšování vlajek na amerických vojenských základnách, při schvalování rozpočtu Pentagonu. Ten přímo uvedl, že jeho snahou je zakázat vyvěšování duhových vlajek nad americkými základnami.

Jak Joe Biden, tak Barack Obama se hlásí k podpoře LGBTI komunity. Obama nechal nasvítit Bílý dům v duhových barvách. Během prezidentování Joe Bidena pak Bílý dům při příležitosti Pride pochodu vyvěsil na průčelí Bílého domu vlajku Pride mezi dvěma americkými vlajkami. O dopadech politiky demokratů prosazující práva homosexuálů po celém světě psal Týdeník Echo v minulosti.

Během prvních šesti let v úřadu administrativa Baracka Obamy vyčlenila v rozpočtu ministerstva zahraničí na podporu hnutí LGBTI 700 milionů dolarů. Ne ve všech státech se však tyto politiky setkaly s přijetím. V některých afrických zemích dokonce vedly k tvrdé reakci a vlně schvalování zákonů kriminalizujících homosexualitu či jejich opětovné uplatňování poté, co se homosexuálové nacházeli v šedé zóně.

Nigérie v roce 2014 schválila zákon trestající čtrnácti lety vězení za homosexuální vztah a za jakoukoli veřejnou homosexuální aktivitu. Návrh byl poprvé předložen v roce 2005, ale zprvu neměl podporu. Při schválení v roce 2014 se stal prvním zákonem od znovunastolení demokracie v roce 1999, který byl schválen jednomyslně. Zastánci i odpůrci obviňovali USA.

„Nigerijský zákon byla protireakce,“ řekl Chidi Odinkalu, předseda Nigerijské komise pro lidská práva (…) „Teď se stává, že homosexuály napadají a pošťuchují na ulici. Tomu všemu se dalo předejít. Říkal jsem to i soukromě americkým diplomatům – způsobuje to víc škody než užitku. Neměli byste svou dobrou vůlí poškodit společenství, které chcete chránit."

K podobnému zpřísnění došlo za vlády Baracka Obamy například v Lagosu. Dřív tamní komunita gayů žila své životy nenápadně a nikdo jim nevěnoval žádnou pozornost. Hodně lidí dřív ani nemělo tušení, že něco jako gayové existuje. Ale teď to vědí a pobuřuje je to. Teď slýchají, že sem Amerika tahá všechny tyhle cizí životní styly. Nový zákon je povzbudil. "Džin je vypuštěný z láhve,“ uvedla aktivistka Stella Iwuagwu. V současnosti je homosexualita trestná přibližně v polovině afrických států.