Referenční cena plynu v EU v úterý odpoledne klesla pod 77 eur za megawatthodinu. Byla tak vůbec nejnižší za celou dobu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Naposledy byl plyn v EU levnější letos 22. února (viz graf).

Bezprostředním důvodem poklesu ceny – v referenčním kontraktu nizozemské burzy na příští měsíc – je příznivé počasí i jeho předpověď pro přelom roku. Na tuto část roku poměrně teplé počasí dokonce přes víkend umožnilo navýšit naplněnost evropských zásobníků na plyn. Ta totiž stoupla z 82,9 na 83,1 procenta, což je pro tuto část roku nadprůměrná hodnota.

K poklesu ceny plynu přispívá také vyšší výkon evropských větrných elektráren, jenž rovněž umožňuje s plynem ještě více šetřit. Dodávky plynu ve zkapalněné podobě jsou tak nyní plně dostačující, což obchodování na burze zklidňuje.

Vysoká naplněnost zásobníků je příznivou zprávou nejen pro nejbližší týdny a měsíce, ale také pro příští topnou sezónu. Čím naplněnější budou na konci probíhající topné sezóny, tedy na počátku jara 2023, tím snazší bude je plně naplnit během jara a léta příštího roku a připravit se tak na další topnou sezónu. Ta podle mnoha expertu měla být ještě kritičtější než ta probíhající. Když nyní toto riziko slábne, klesá také samotná cena plynu.

Pro vlády zemí EU i daňové poplatníky členských zemích jde pochopitelně také o příznivou zprávou. V zásadě totiž platí, že čím níže je burzovní cena plynu, tím nižší budou mimořádné náklady spojené ze zastropováním cen energií, plynu i elektřiny, domácnostem i podnikům.

V Česku zastropování vstupuje v platnost v lednu 2023. Celkové náklady na něj vláda vyčísluje na 170 miliard korun ročně, pokud však se budou ceny na burze vyvíjet i nadále příznivě, mohlo by se jednat o něco nižší částku.