VÁLKA V SÝRII

Bleskový převrat v Sýrii: Co nešlo 14 let, dokázali povstalci za 11 dní. Obavu vzbuzují příští dny

VÁLKA V SÝRII
Bleskový převrat v Sýrii: Co nešlo 14 let, dokázali povstalci za 11 dní. Obavu vzbuzují příští dny

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Syrský režim prezidenta Bašára Asada se po 24 letech zhroutil. Diktátora, který ještě před dvěma týdny měl moc zdánlivě pevně v rukou, smetla blesková povstalecká ofenziva za 11 dnů; poté, co se to během občanské války nepodařilo téměř 14 let. Svět sleduje historický zlom s obavami z nové uprchlické vlny a možného vzestupu radikálního islamismu, který by mohl destabilizovat region i Evropu.

Dění v Sýrii po několika letech prakticky zamrzlého konfliktu nabralo v posledních dnech rychlý spád. Povstalci pod vedením islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) ve středu minulý týden zahájili na severozápadě země úspěšnou ofenzivu, při které rychle dobyli města Halab (Aleppo), Hamá či Homs. Řadu míst vládní vojsko vyklidilo prakticky bez boje.

V noci na neděli povstalci vedení islamisty prakticky bez odporu obsadili Damašek a ráno v televizním prohlášení oznámili, že Asadův režim svrhli a propustili politické vězně. Muž, který povstalecké prohlášení ve státní televizi přečetl, vyzval všechny opoziční bojovníky a občany k zachování státních institucí svobodného syrského státu.

Při svržení režimu syrského prezidenta Bašára Asada se jako zásadní ukázala absence zahraniční pomoci spolu s vnitřní slabostí režimu, řekl ČTK expert na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů Praha Jan Daniel. Bylo podle něj jen těžko předvídatelné, že Rusko a Írán vyhodnotí situaci jako bezvýchodnou.

Současný vývoj a především jeho rychlost zaskočily podle Daniela prakticky všechny. "Myslím, že nikdo nečekal takto rychlý vývoj," uvedl expert. Sýrie se podle Daniela nyní určitě změní. "Padl režim, který jí vládl de facto od 60. let a rodinná dynastie, která kontrolovala syrský stát od roku 1971," řekl. Momentálně je ale těžké říct, jak se změní, dodal.

"Máme zprávy o koordinaci určitých částí režimu s povstalci. Ale zatím nevíme, jak bude fungovat spolupráce jak mezi různými částmi severní povstalecké koalice pod vedením HTS (islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám) a jižními povstalci," uvedl. "Také je otázkou, jak se zachovají alavitské regiony a jejich milice a obecně části režimu, které zůstávaly Asadovi loajální a které jsou zodpovědné za nejhorší válečné zločiny, mučení a porušování lidských práv," dodal Daniel.

Navzdory oslavám z pádu brutálního Asadova režimu nevzbuzují momentálně vítězní islamisté příliš pozitivní respekt. Nadále podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského platí, že islamisté z povstaleckého hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří se na pádu syrského prezidenta Bašára Asada podíleli, jsou klasifikování EU i OSN jako teroristická organizace. Česká vláda s nimi nemá a nechystá v tuto chvíli žádné kontakty. Jedinou cestou k udržitelnému míru pro Sýrii je v tuto chvíli podle ministra politické řešení v souladu s rezolucí OSN 2254 z roku 2015. "Obecnou prioritou české diplomacie je v tuto chvíli stabilizace situace tak, aby nedošlo k dalšími masivnímu migračnímu toku do Evropy,“ řekl. Další politické kroky nechtěl předjímat a dodal, že klíčová bude koordinace s partnery z EU.

České reakce: Hrozí velká uprchlická vlna

Nově zvolený americký prezident Donald Trump dal najevo přesvědčení, že Bašár Asad utekl ze své země, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Rusko podle něj zájem o Sýrii ztratilo kvůli válce na Ukrajině.

Pád režimu v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy, na kterou není připravena. "Zároveň se Sýrie může opět stát jakousi regionální základnou radikálních islamistů. Ti mohou ohrožovat celý západní svět podobně jako kdysi ISIS. Před námi tak stojí zcela zásadní nové bezpečnostní výzvy, kterým budeme muset čelit," napsala na sociální síti X europoslankyně Vrecionová.

Předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nez.) varuje, že pokud s nadcházející zimou nenastane solidarita se Sýrií, může se zvednout tak velká vlna uprchlíků, která nebude mít srovnání s těmi minulými. Asadův pád však označil za historický okamžik. Není přitom podle něj pochyb, že mezi uprchlíky bude mnoho skupin, které představují vážné bezpečnostní riziko i z hlediska šíření terorismu. "Bude mě proto zajímat, jak účinně dokáže Česká republika jednat ve prospěch těch nejpotřebnějších," dodal.

Podle místopředsedy ANO a bývalého předsedy Sněmovny Radka Vondráčka je dobrou zprávou relativně klidné předání moci. "Asadova vláda byla autokratická, ale sekulární. Naše zkušenost nám ale říká, že jaké režimy vládly a jakým způsobem po svržení Saddáma Hussaina v Iráku nebo Muamara Kaddáfího v Libyii, nebylo lepší," podotkl. "Část rebelů je asociovaná s hnutím Al-Káida a to samo o sobě může znamenat velkou nestabilitu, další ohrožení Izraele a uprchlickou vlnu, například křesťanů a kurdů ze Sýrie," dodal. Poukázal na to, že Asadův pád slaví například radikální islamistické hnutí Tálibán.

vra