Čtvrteční sněmovní rekord, kdy Tomio Okamura (SPD) strávil u řečnického pultíku skoro 11 hodin, zarezonoval i u vládní koalice. Nikoliv však obsahem, ale délkou. Během pře o korespondenční volbu vzpomínal Okamura například na svoje dětství a vzdělání na prvním stupni. S dlouhými projevy přesahujícími tři hodiny vystoupil během třídenního mimořádného zasedání sněmovny i Andrej Babiš (ANO) a Radek Vondráček (ANO). Vládní strany na opakující se obstrukce zaragovaly nezvykle ostře. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek uvedl, že jeho strana navrhne omezení řečnické doby. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) se dlouhodobě změnou jednacího řádu sněmovny zabývá, ale je k ní kvůli odporu opozice skeptický.

Tomio Okamura čtvrtečním projevem překonal české a zřejmě i některé světové rekordy. Mluvil například déle než Fidel Castro, který v roce 1986 řečnil 7 hodin a 11 minut či  vystoupení indického diplomata a politika Vengalila Krišny Menona, kterému se přezdívalo "indický Rasputin". Menona v lednu 1957 přednesl na půdě OSN projev dlouhý 7 hodin a 48 minut. Vystoupení Okamury a dalších opozičních politiků však dosáhla svého. V pátek odpoledne sněmovna diskuzi ke korespondenční volbě přerušila do úterního dopoledne.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Michálek už Tomia Okamuru kritizoval během jeho projevu. "Tomio Okamura už 8 hodin blokuje vystoupení 70 poslanců, kteří chtějí diskutovat o korespondenční volbě. Místo toho mluví o pivu, Ježíši, světovém míru a Masaryk se kvůli němu otáčí v hrobě. Už dost, pojďme ten jednací řád konečně řešit!" uvedl Michálek na sociální síti X.

Později redakci deníku Echo24 řekl, že Piráti navrhnou změny v délce projevů ve sněmovně. "Příští týden navrhneme koaličním partnerům, aby sněmovna zkrátila délku projevu, aby nebylo možné donekonečna blábolit o ničem a blokovat fungování státu z řečnického pultíku. To omezí nejhorší excesy. Opozice by měla začít dělat nějakou reálnou práci, nic za nimi není kromě prázdné rétoriky," uvedl Michálek.

Tomio Okamura už 8 hodin blokuje vystoupení 70 poslanců, kteří chtějí diskutovat o korespondenční volbě. Místo toho mluví o pivu, Ježíši, světovém míru a Masaryk se kvůli němu otáčí v hrobě. Už dost, pojďme ten jednací řád konečně řešit! Volám po tom 2 roky, nejsilnější argument…

— Jakub Michálek (@JakubMichalek19) January 18, 2024

O reformě jednacího řádu se mluví dlouhodobě. A to především v souvislosti s obstrukcemi opozičních stran. V posledních měsících se tímto způsobem jednalo například o konsolidačním balíčku či o reformě důchodů. Koaliční strany už na začátku minulého roku probíraly možnou změnu jednacího řádu. Tu umožní pouze novela zákona. Jeho změna však naráží na obavu, aby se změny neotočily proti stranám, které jednou budou v opozici či obráceně. Na to upozornil ve svém projevu Radek Vondráček (ANO).

Skupinu poslanců, která změny jednacího řádu projednávala, vede místopředseda sněmovny Jan Bartošek. Mezi návrhy zaznívalo například časové omezení řečníků s přednostním právem či časové limity u projevů při schvalování programu schůze.

Jednacím řádem se ve své knize z roku 2021 zabýval i současný ústavní soudce Jan Wintr. Mezi jeho návrhy na větší efektivitu jednání zaznělo například schvalování programu schůze tak, jak to činní v Rakousku. Tam program navrhuje předseda po konzultaci s konferencí předsedů, což by v tuzemských podmínkách byl organizační výbor sněmovny. "Pořad by pak už Poslanecká sněmovna aktivně neschvalovala. Jen by bylo proti němu možné podat námitku, o které by sněmovna bez rozpravy hlasovala," vysvětluje.

Wintr také v textu píše o rozdílných pravomocích předsedajících. "V německém nebo britském parlamentu není dovoleno s pořádkovými zásahy předsedajícího polemizovat, proti pořádkovým opatřením je ale v Německu možno následně podat podle § 39 jednacího řádu Bundestagu odůvodněnou námitku, o níž příští den rozhodne Bundestag bez rozpravy. To je rozumným vyvážením autority a kontrol," uvádí Wintr.

Okamuru během jeho proslovu napomenul místopředseda sněmovny Bartošek, že nemluví k věci. "Z vás úplně čiší nenávist," reagoval na výtku Okamura. Také řekl, že lidé mu v minulém období psali, že Bartošek je úplný Goebbels.

Wintr také upozorňuje, že v některých parlamentech je pevně daný časový harmonogram schůze, ve kterém jsou proporčně zastoupeny jednotlivé kluby podle počtu členů tak, aby opozice měla prostor pro diskuzi, ale omezily se obstrukce. Omezit řečnickou dobu by chtěl i Michálek. "Myslím, že maximálně tři vystoupení po hodině v rámci bodu a maximálně jedno na půl hodiny u pořadu jednání," uvedl Michálek.

Jeho koaliční kolega Jan Bartošek je však k úspěchu reformy skeptický. "Jednání o změnách v jednacím řádu narazilo na neochotu ze strany představitelů současné opozice. Zástupci hnutí SPD alespoň na rovinu řekli, že žádné změny nechtějí. Zástupci hnutí ANO sice jednat chtěli, ale nedokázali říci, jak by si změny vlastně představovali. Přitom minulé volební období se pan poslanec Radek Vondráček chlubil, že má vlastní vizi změny v šuplíku. Změna přitom zjevně nutná je. Zneužíváním přednostního práva ze strany některých zástupců opozice dochází k omezení demokratické debaty, kdy mnoho poslanců ani nedostane příležitost vyjádřit se k tématu a diskuze se zúčastnit. Těžko však jednat o změně s někým, komu takový stav zjevně vyhovuje, " uvedl Bartošek pro Echo24.

Tehdejší předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) navrhoval například zkrácení přestávek, které si v současnosti může bez podmínek až na dvě hodiny vzít poslanecký klub. Podivoval se také nad dlouhými projevy při schvalování programu. "Nelze dvě nebo tři hodiny debatovat jen o programu. Jezdím hodně po zahraničních parlamentech a nikde jsem o tom neslyšel," uvedl v minulosti.