Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Nevidí problém ani ve snížení odhadu očekávaných výnosů z mimořádných opatření. Vzhledem k vývoji na trhu s energiemi bude nižší i potřeba kompenzací lidem a firmám, řekl Jurečka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM). „Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat - do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard,“ tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.

Podle materiálů ministerstva financí (MF) vybere letos stát na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrné ceny při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Zákon o státním rozpočtu očekával výběr 100 miliard korun. Podle MF by ale potřeba financí na kompenzace pro lidi i domácnosti neměla očekávané mimořádné příjmy převýšit, schodek rozpočtu plánovaný na 295 miliard korun by se tak neměl prohloubit.

Přestože Jurečkův argument zní logicky, pohled do historie ukazuje, že vládě se s největší pravděpodobností nepodaří „vejít“ do schodku 295 miliard korun, jejž si pro letošek vytyčila jako maximální možný. „Vláda by v takovém případě musela nakonec stejně rozpočtový zákon novelizovat. Novelizace tohoto zákona tak má nyní značnou pravděpodobnost a nelze vyloučit, že schodek za letošní rok bude dokonce blíže k úrovni 400 miliard korun než k úrovni 300 miliard,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda… pic.twitter.com/Lp8h9tRw8F

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 16, 2023

Místopředseda opoziční SPD Radim Fiala naopak v OVM vyzval vládu k předložení novely státního rozpočtu, která by pokles mimořádných příjmů zohlednila. Poradce prezidenta republiky Petra Pavla Vladimír Bezděk uvedl, že potřeba kompenzací by mohla být s výběrem mimořádných příjmů vyrovnaná, zároveň ale zpochybnil, že se podaří udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun.

„V tomto miléniu, počínaje rokem 2001 a konče loňskem, totiž vlády v těch letech, v nichž celoročně nakonec hospodaří schodkově, vykazuje za první tři měsíce roku v průměru deficit, který odpovídá patnácti procentům celkového celoročního schodku státního rozpočtu. Uvedená průměrná hodnota patnácti procent platí také pro zúžené, novější období let 2010 až 2022,“ doplňuje Kovanda s tím, že v grafu a výpočtech není zahrnut rok 2016 a 2018, kdy tehdejší vláda hospodařila s celoročním přebytkem státního rozpočtu.

Během prvních tří měsíců za rok 2023 činí schodek už 166,2 miliardy korun a pokud vláda plánuje schodek max. 295 miliard, tak už vypotřebovala 56 procent této částky. „Přičemž dlouhodobý průměr činí za první tři měsíce pouze patnáct procent celkového celoročního deficitu. Pokud by vláda měla být letos za první čtvrtletí na této dlouhodobě průměrné úrovni patnácti procent, musela by ke konci března mít schodek nejvýše kolem 44 miliard korun,“ říká Kovanda a dodává, že schodek je ve skutečnosti o 122 miliard vyšší.

Jurečka také uvedl, že debata o konsolidačních opatření státního rozpočtu pro příští rok zatím ve vládní koalici není uzavřena. Nechtěl proto komentovat konkrétní změny, které by mohly nastat. Pouze se obecně zmínil o tom, že je třeba udělat změny sociálně citlivě. Sám by také nepodpořil sloučení dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty. Podpořil by ale přesun některých položek, které nejsou sociálně odůvodněné, z desetiprocentní sazby do vyšší. Jako příklad uvedl řezané květiny.

Podle Kovandy je letošní rok vzhledem k mimořádné situaci na energetických trzích – loňské i letošní – specifický. „Přesto se zdá být s ohledem na historický vývoj krajně nepravděpodobné, že by se vládě podařilo opravdu stlačit schodek pod 300 miliard korun. Citelně vyšší pravděpodobnost má to, že bude hospodařit s deficitem citelně nad úrovní 300 miliard korun, nejpravděpodobněji kolem 320 miliard korun, v extrémnějším případě dokonce s deficitem v pásmu 350 až 400 miliard korun,“ dodává ekonom a spolupracovník redakce Echo24.