PREZIDENTSKÁ VOLBA

Babiš couvá, závazky NATO by prý dodržel. Ministři mu nevěří. „Je to nejen lhář, ale i zrádce,“ prohlásil Síkela

PREZIDENTSKÁ VOLBA
Babiš couvá, závazky NATO by prý dodržel. Ministři mu nevěří. „Je to nejen lhář, ale i zrádce,“ prohlásil Síkela

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obrovskou bouři nejen na politické scéně vyvolala slova kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), který se v duelu na České televizi nechal slyšet, že by v případě napadení Polska či pobaltských států, členských zemí Severoatlantické aliance, nevyslal české vojáky na pomoc napadené zemi. Tvrdá kritika přišla například od vlády. Babiš po debatě svá slova hasil a na twitteru napsal, že by smlouvu o kolektivní obraně a vzájemné pomoci zemí NATO „pochopitelně dodržel“.

„V duelu České televize jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili,“ napsal Babiš po debatě na twitteru. „Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ dodal. Ještě před jeho příspěvkem na sociálních sítích to ale spíše vypadalo, že by Babiš závazek vůči NATO jako prezident nerespektoval.

Moderátorovi na otázku, zda by Česko mělo splnit své závazky a poslat v případě napadení Polska do této země například vojáky, rázně odpověděl: „“Ne, určitě ne. Myslím si, že je potřeba mluvit o míru.“ Dodal, že chce mír a ne válku a že by „v žádném případě neposílal naše děti a děti našich žen do války“. Za jeho slova se stal terčem kritiky nejen od jeho protikandidáta, ale například i ministryně obrany Jany Černochové (ODS).

„Tak včera jsme mohli v přímém přenosu vidět, jaký je Andrej Babiš talentovaný diplomat. Ubezpečit v jeden moment 29 státníků zemí Severoatlantické aliance, že se na ně Česká republika v případě jejich napadení vykašle, je opravdu velký diplomatický majstrštyk,“ napsala Černochová v pondělí ráno na twitteru.

Babišova slova nenechala chladným ani Jozefa Síkelu (STAN), ministra průmyslu a obchodu. „Teď už všichni víme, proč je Andrej Babiš kandidátem proruských dezinformátorů. Andrej Babiš je totiž nejen lhář, ale i zrádce. Češi ale zrádci nejsou a věřím, že mu to tento týden jasně ukážou. Našim spojencům se ale za jeho slova velmi omlouvám,“ napsal Síkela na twitteru.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš označil Babiše za nebezpečím pro Česko. „Všechny okolo by nechal sežrat Putinem, který by pak přišel pro nás. Destabilizuje naši pozici v rámci svobodného světa. Fakt hanba,“ prohlásil na twitteru. Podobně reagovala i předsedkyně Poslanecké sněmovny, Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Kolektivní obrana stojí na tom, že si vzájemně pomáháme. On by nás nechal samotné, bezbranné. Je nebezpečím pro naši zemi,“ napsala na twitteru.

„Jsou jasná pravidla a platné principy, jestli kandiduje na prezidenta chudák, co neví jak funguje NATO, co by hodil spojence přes palubu, takový člověk nemá ve vedení státu co dělat! Ohrožuje spojence i naši zemi! Jste ostudou naší země,“ reagoval na Babiše ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Babišových slov si všimli i v Polsku. „Poláci o tom všude píší, zostudil jste nás před nimi i před dalšími spojenci. Hanba Vám,“ odpověděl Babišovi někdejší kandidát na prezidenta Michal Horáček na twitteru. Polská média věnovala Babišovi několik titulků.„Překvapivá slova kandidáta na českého prezidenta“, nadepsal svoji zprávu o nedělní debatě internetový portál Polského rozhlasu. Více jsme o tom psali zde.

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, uvádí v článku pět, že ozbrojený útok proti členské zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti s ostatními podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Článek pět byl v historii NATO použit pouze jednou, a to Spojenými státy po útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001, po kterém následovala válka v Afghánistánu a Iráku.

Pavel, který v minulosti vedl českou armádu a byl předsedou Vojenského výboru NATO, připomněl po Babišově výroku právě článek pět. „Když už jsme členem nějaké takové organizace, tak nejenom, že z toho těžíme v rámci kolektivní bezpečnosti, ale také do toho něco dáváme. A to je ten náš závazek účastnit se společně, když bude napaden někdo jiný,“ uvedl.

Linh Nhi Vu