Šéf Národní rady Slovenské republiky a klíčový partner premiéra Roberta Fica (Směr-SD) Peter Pellegrini (Hlas-SD) potvrdil v pátek svou kandidaturu na prezidenta. Doplnil tak klíčový dílek skládačky voleb, které se uskuteční 23. března, respektive druhé kolo o dva týdny později 6. dubna. Slovenští experti pro Echo24 analyzovali, jaký význam volby mají a jaký dopad by mělo případné Pellegrinoho vítězství.

Proti Pellegrinimu se postaví bývalí ministři zahraničí Ján Kubiš a Ivan Korčok, šéf Lidové strany-Naše Slovensko Marian Kotleba, ale také šéf další koaliční Slovenské národní strany Andrej Danko. Pellegrini je podle průzkumů i analýzy expertů favoritem voleb, největším vyzývatelem s šancí ho porazit je pak nejspíš zmíněný Ivan Korčok.

Podle politologa Jozefa Lenče z Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě budou prezidentské volby významnější pro tu část společnosti, která je nespokojená s výsledkem loňských parlamentních voleb. „Ti budou volbu prezidenta vnímat jako důležitý milník v zachování demokracie a právního státu na Slovensku, což bude do velké míry komunikovat i současná parlamentní opozice. Na druhé straně, navzdory tomu, že jedním z kandidátů bude lídr koaliční strany Hlas-SD a předseda parlamentu, pro Směr-SD a premiéra Fica tyto volby takový význam mít nebudou,“ uvedl Lenč.

Další ze slovenských politologů Gabriel Székely z Prešovské univerzity pro Echo24 řekl, že vítěz voleb bude mít možnost ovlivnit to, jakým způsobem se bude ubírat trajektorie vývoje vnitřní i zahraniční politiky. „Kdyby se prezidentem stal Peter Pellegrini, znamenalo by to plné uchopení exekutivy v politickém režimu. Předseda vlády a vládní koalice by mohli mít lehčí pozici v prosazování své agendy prostřednictvím legislativy schvalované v Národní radě,“ uvedl Székely a poukázal, že v případě Pellegriniho vítězství by všechny tři nejvyšší ústavní funkce obsadili představitelé vládní koalice.

„Víme, že postavení prezidenta není silné. Jsme parlamentní demokracií, kde zásadnější roli má předseda vlády. Ale to, kdo převezme funkci prezidenta na další období, ovlivní rétoriku ve vztahu k otázkám zahraniční politiky. Jde především o to, jak se bude Slovensko stavit například k otázce pomoci Ukrajině,“ poukázal Székely.

Podle Jozefa Lenče by vítězství Pellegriniho znamenalo ulehčení změn a nominací do důležitých institucí politického systému – od soudců Ústavního soudu po šéfa tajné služby. „A také by došlo ke zjednodušení přijímaní legislativy, jejímuž schvalování by už nebránilo prezidentské veto, případně hrozba, že se prezident obrátí na Ústavní soud,“ míní Lenč. „Na základě změn, které by tandem premiér Fico a prezident Pellegrini zrealizovali, by se též ukázalo, v jaké kondici z hlediska demokracie, by Slovensko bylo a zda by se potvrdila hrozba ‚orbánizace‘ slovenské politiky,“ dodal.

Politolog Radoslav Štefančík z Ekonomické univerzity v Bratislavě míní, že Pellegrini by se Ficovi plně nepodřídil. „Jak by vypadala spolupráce (Fica a Pellegriniho – dvou bývalých straníků – pozn. red.) je těžké předpovídat. Nemyslím si ale, že by byl Peter Pellegrini v podřízené pozici. Tím, že založil vlastní politickou stranu, ukázal, že se chce politicky profilovat nezávisle na Ficovi. Určitě by se ale vládní koalici pracovalo pohodlněji, kdyby měli v prezidentském paláci svého bývalého kolegu a ne někoho, kdo stojí hodnotově na opačné straně,“ řekl pro Echo24 Štefančík.

Kdo proti Pellegrinimu?

Pellegrini však podle všech oslovených politologů zdaleka nemá prezidentský palác jistý. Podle Gabriela Székelyho se teprve uvidí, jakým způsobem bude komunikovat v době volební kampaně, jak bude připravený věcně a bez zaváhání odpovídat na otázky v předvolebních diskusích. „Prezidetnské volby jsou právě o kandidátovi, o jeho osobnosti, životě, zkušenostech, rétorice a v neposlední řadě i o popularitě a marketingu,“ poukázal Székely s tím, že se také uvidí, jestli se nepovede nějaká „špinavá kampaň“.

Šanci porazit Pellegriniho má již zmiňovaný bývalý ministr zahraničí v posledních vládách Igora Matoviče a poté Eduarda Hegera. „Nakonec jak Andrej Kiska, tak Zuzana Čaputová vyhráli, protože je podpořili voliči středových a konzervativních stran. Umím si představit, že tato část společnosti je nadále tak silná, že se dokáže opět zmobilizovat a porazit kandidáta Hlasu a Směru,“ míní Radoslav Štefančík.

Jednoznačnost Pellegriniho vítězství ohrožuje také šéf SNS Andrej Danko, který již vyhlásil, že bude kandidovat proti Pellegrinumu s tím, že „nedovolí, aby Slovensku vládli sluníčkáři a liberálové“. „Způsob, jakým Peter Pellegrini přistupuje k ohlašování své kandidatury, skutečnost, že je klíčovým představitelem vládní koalice a to, že se vůči němu ostře vymezuje předseda třetí koaliční strany Andrej Danko, způsobují, že Pellegriniho vítězství nemusí být jisté,“ uvedl Lenč.

Připomněl dekádu starou situaci s prezidentskou kandidaturou Roberta Fica. „Dva roky potom, co jeho strana vyhrála volby a vytvořila jednobarevnou vládu, ho v prezidentských volbách nakonec porazil neznámý Andrej Kiska. To se klidně může stát i Pellegrinimu, pokud k tomu přispěje i on sám, respektive jeho koaliční partneři,“ dodal Lenč, který souhlasí, že šanci Pellegriniho porazit má Ivan Korčok. Lenč ale poukazuje, že volební proces je na začátku a ještě ani nezačala kampaň.

Podle politologa Štefančíka je také otázkou, co se stane se stranou Hlas, pokud vyhraje Pellegrini. „Umím si představit, že Směr nakonec Hlas pohltí a Hlas zanikne. Koneckonců vládnutí se Směrem do nynějška zlikvidovalo každou politickou stranu. Takže nevidím důvod, proč by to se stranou Hlas mělo být jinak,“ připomněl Štefančík. „Hlas vznikl proto, aby mohla část politiků v čele s Pellegrinim utéct z potápějící se lodě. Jenže Robert Fico tu loď postavil opět na nohy, takže všichni dnešní a bývalí členové Směru mohou dále působit ve veřejných funkcích. Tím definitivně zanikl důvod pro další existenci Hlasu,“ míní Štefančík.