Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) tvrdila, že ruský prezident Vladimir Putin už nemá zájem si s německým kancléřem Olafem Scholzem ani telefonovat. Na to ale Kreml zareagoval tím, že Putin se jednání se Scholzem nebrání. „Opakovaně jsme prohlašovali, že kontaktu zůstáváme otevření,“ řekl podle deníku Handelsblatt mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Z německé strany ale prý zatím nepřišel žádný návrh na telefonický kontakt. Zdá se, že Zelení nyní často sabotují práci kancléřství. Deník Bild dnes uvedl, že Zelení tajně zastavili dodávky zbraní do Izraele a to už od března.

Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat, aby se Putina pokusil přimět k jednání o ukončení války na Ukrajině.

Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).

Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit minulý týden na vládní tiskové konferenci řekl, že se na kancléřově pozici nic nezměnilo a že dlouhodobě nevylučoval nový telefonát s Putinem, pokud by měl pocit, že by měl smysl. Agentura DPA nedávno napsala, že se spekuluje o telefonátu Scholz-Putin před summitem skupiny zemí G20 v Riu de Janeiro, který se uskuteční 18. a 19. listopadu. Vrcholné schůzky se zúčastní i Rusko, i když zřejmě ne přímo Putin.

Scholz se v posledních týdnech zasazuje o uspořádání další mírové konference. V září se s ukrajinským prezidentem Zelenským na schůzce ve Frankfurtu nad Mohanem shodl, že by se měla uskutečnit už za účasti Ruska. Na červnovou mírovou konferenci ve Švýcarsku Moskva pozvánku nedostala. Kyjev ale v týdnu sdělil, že druhý mírový summit se v listopadu neuskuteční.

Němci jsou podle průzkumu rozděleni v názoru na to, zda by řešení války na Ukrajině mělo znamenat také územní ústupky Rusku. Podle 39 procent dotázaných by se Kyjev neměl vzdát ani centimetru svého svrchovaného území, 22 procent si myslí, že by se měla Ukrajina vzdát Krymu, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014. Dalších 23 procent by si přálo, aby se Kyjev vzdal kromě Krymu i dalších oblastí, které Rusko od invaze v únoru 2022 obsadilo. Dohromady je tak pro teritoriální ústupky Rusku 45 procent dotázaných a proti nim 39 procent.

Zdá se, že koaliční Zelení nyní často sabotují práci kancléřství. Deník Bild dnes uvedl, že Zelení tajně zastavili dodávky zbraní do Izraele a to už od března. "Byli to ministr hospodářství Robert Habeck a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková – nejdůležitější ministři Zelených," napsal Bild. Německo je přitom jedním z největších dodavatelů zbraní do Izraele.