Při jednání EU o přijetí istanbulské úmluvy by se český zástupce měl zdržet, rozhodla ve středu vláda. O národním přístupu bude kabinet teprve jednat. O postupu informoval novináře ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Před schůzí vlády poznamenal, že téma na evropské úrovni začalo spěchat, protože ho chce otevřít švédské předsednictví. Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. Podle kritiků není smlouva potřebná, protože všechny činy už postihují současné zákony. Navíc dokument zasahuje do záležitostí rodiny.

Blažek za paradoxní označil, že by návrh měla schvalovat Rada ministrů dopravy. Po jednání kabinetu potvrdil, že za Česko bude jednat ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Obecně by se v debatě o istanbulské úmluvě na národní úrovni podle Blažka měly uklidnit vášně, vláda plánuje o postoupení dokumentu k ratifikaci rozhodovat za týden. O tématu budou podle ministra diskutovat i stranické orgány vládní pětikoalice.

"Já bych dnes byl úplně nejraději, kdyby náš zástupce jel do Bruselu, kde se o tom bude jednat, se stanoviskem zdržujícím se. Ale opravdu se na to dívám tak, abychom se snažili uklidnit vášně," uvedl. Je podle něj třeba uvědomit si, že když dokument schválí EU jako celek, nebude to pro ČR právně závazné.

Současně by nebylo dobré, aby dřív, než bude uzavřena národní debata, Česko v unijní diskusi hlasovalo pro přistoupení, míní. Poznamenal také, že téma na evropské úrovni začalo spěchat, protože ho chtějí Švédové "rozjednat". "Schvalovat to bude Rada ministrů dopravy, což samo o sobě už je trošku jako paradoxní," uvedl ministr spravedlnosti před jednáním vlády. A jeho nápad vláda přijala. Než bude přijato národní řešení ministr dopravy se v EU zdrží hlasování.

Úmluva byla přijata v dubnu 2011, za vlády ČSSD a ANO byla podepsána o pět let později. "To znamená, když slyšíme od opozice, zejména hnutí ANO, že to nepotřebujeme, tak vláda, ve které už hnutí ANO bylo, schválila stanovisko, že máme přistoupit," konstatoval Blažek.

Bývalé vlády ratifikaci dokumentu odsouvaly vzhledem k tomu, že text vyvolává kontroverze. Odmítají ho konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle zastánců naopak pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle Blažka málokdo četl text celý.

"Máme dva tábory. Jeden je ostře proti - když se přijme, tak to bude znamenat, že zboří tenhle svět. A ten druhý tábor říká, pokud ji přijmeme, tak to znamená, že okamžitě skončí jakékoliv násilí na ženách. Obojí jsou názory vyhraněné a ne úplně správné," konstatoval. Osobně si myslí, že je třeba " vášně, pokud možno uklidnit" a že nastal čas, kdy vláda má dokument Sněmovně postoupit.

Premiér Petr Fiala (ODS) se k léta odkládanému tématu vyjádřil minulý čtvrtek při interpelacích ve Sněmovně. Žádné podstatné změny v českém právním řádu kvůli úmluvě nutné nebudou, uvedl. Pro ratifikaci úmluvy se minulý týden vyslovil také prezident Petr Pavel, který v případě parlamentního souhlasu dostane dokument k podpisu.

Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy. Text zmiňuje, že do prevence by se měli zapojit i muži a chlapci. Pracovat by se mělo i s násilnými osobami.

Dokument ratifikovaly čtyři desítky zemí včetně jihoevropských katolických zemí, nedávno také Ukrajina čelící agresi Ruska, které ratifikaci odmítlo stejně jako Bulharsko či Maďarsko. Neprovedlo ji Slovensko. Od úmluvy předloni odstoupilo Turecko, ačkoli ji ratifikovalo v roce 2012 jako první ze signatářů.