Vláda by se po představení konsolidačního balíčku měla zaměřit na dobrou komunikaci, vše jednoduše, srozumitelně a s pokorou vysvětlovat veřejnosti. Pro deník Echo24 to uvedli oslovení politologové. Podle nich je konsolidační balíček odvážným krokem, který ale nemusí být všem voličům například z řad živnostníků po chuti a ti pak mohou měnit své politické preference.

Podle politologa z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně Romana Chytilka není z politického pohledu zveřejněný balíček špatný. „Hranice zásahu vytyčuje poměrně srozumitelně několika chirurgickými řezy v místech, která experti označovali jako zralá k zákroku nejčastěji. Není jich zbytečně moc, takže vláda nebude muset reformu hájit na mnoha frontách,“ míní Chytilek. Na první pohled v opatřeních není zjevná nespravedlnost. „Restrikce dopadnou prakticky na všechny, na bohatší o něco víc. Navíc i metafora s Českem jako pacientem, který se má a aktuálně už nutně musí dostat do lepší formy, vcelku vystihuje hlavní důvod zásahů. V nich nejsou jen škrty a zvyšování daní, ale tam, kde to dává smysl, i naopak nižší daňové sazby, což dobře ladí s konceptem ‚lepší formy‘,“ řekl pro Echo24 Chytilek.

Politolog z Fakulty sociálních věd UK (FSV UK) Michael Drašar připomněl, že se jedná o asi největší reformní krok v této oblasti za poslední roky. Představený návrh reforem se podle něj skutečně dotkne drtivé většiny občanů, především z důvodu zrušení řady daňových výjimek.

„I přes výslednou dohodu vládních stran lze ale očekávat výraznou kritiku ze strany obou opozičních stran, ale i dalších organizací, například odborů. Ačkoliv má vládní koalice ve sněmovně většinu 108 hlasů, tak z mého pohledu není vyloučeno, že se objeví výhrady k některým opatřením i ze strany některých koaličních poslanců, například těch s mírně středolevou politickou orientací. Nejsou vyloučeny ani sněmovní obstrukce ze strany opozičních politických subjektů,“ uvedl pro Echo24 Drašar.

Podle politologa Jana Kubáčka je překvapivé, že se v konsolidačním balíčku neobjevila opatření, která mohla pomoci vládě nabrat politické body. Tím by podle něj byla například otázka různých daňových optimalizací a zpřísnění odchodu dividend do zahraničí. „To mě opravdu překvapilo. Takhle se může lidem zdát, že zase berou peníze ‚slušným lidem‘, zatímco ‚černí pasažéři‘, firmy, které si užívají v podstatě daňové prázdniny, se tomu zase vyhnuli. Zároveň bylo avizováno, že by součástí balíčku mělo být zamrznutí platů politiků, což tam také nebylo. To je věc symbolická, ale nesmírně důležitá,“ uvedl Kubáček s tím, že nyní bude klíčové, jak členové vlády zvládnou komunikaci.

Politolog z FSV UK Aleš Michal pro Echo24 řekl, že představený balíček je určitě politicky velmi odvážný, protože především důchodová reforma je podle něj obecně dlouhodobě diskutovaným tématem, se kterým žádná z dosavadních vlád neměla v široké podobě vůli přijít.

Dopadnou nepopulární škrty na volební preference vládních stran?

„Vláda otvírá širokou odbornou i politickou diskusi, nejpodstatnější nyní ale je, aby vláda skutečně otevřeně a napřímo komunikovala všechna přijatá opatření a zabránila dalším zbytečným komunikačním chybám. Velkou část dalších přijatých opatření pocítí lidé v plně produktivním věku, dotknou se studentů i rodin s dětmi, z tohoto pohledu jde o velmi silnou voličskou skupinu, která se může být cítit ekonomickými opatřeními ovlivněná ve svém dalším politickém chování,“ uvedl Michal. Zároveň zdůraznil, že vláda neměla příliš jiných možností: přijít s nepopulárními opatřeními nikdy podle něj nemůže v rámci předvolební kampaně.

Popularita vlády půjde podle Aleše Michala ruku v ruce se srozumitelnou komunikací, ale také tím, jakým způsobem pojmou kritiku opoziční strany a do jaké míry se k vládnímu návrhu budou hlásit vládní Piráti. „Nesrozumitelná komunikace může nahrát opozici, pokud se však Pirátům podaří voličům srozumitelně doručit zprávu, že jsou trochu opozicí ve vládě a zvednou ekonomická témata jako svoje nosná, mohou na tom politicky vydělat. Spoustu přijatých opatření pocítí podnikatelé, jádro voličské skupiny pravicových stran, což může způsobit větší přesuny v rámci volební podpory stran pětikoalice,“ řekl Michal.

Podle Romana Chytilka je stále diskuse o návrhu na počátku. „Skoro určitě se objeví i problematické detaily. Prozatím ale jde po dlouhé době o dobře odkomunikovanou vládní politiku,“ řekl Chytilek s tím, že i tak jsou věci k vylepšení. „Například by se vláda měla držet hlavního cíle a mluvit striktně o ozdravění veřejných financí a benefity reforem spojovat výhradně s touto věcí. Zmiňovat jako jeden z benefitů zjednodušení daňového přiznání je poněkud provokativní a dělá z vlády tak trochu obchodníka s deštěm, zvláště v případě návrhu, za kterým evidentně bylo hodně expertní a koaliční práce, navíc úplně zbytečně,“ uvedl Chytilek.

Další komunikační chybou, kterou vláda může a možná se i chystá udělat, je podle Chytilka to, že se s opatřeními příjmové strany balíčku bude zároveň snažit voliče i vychovávat. „Už jsem zaznamenal první signály například v souvislosti s daní z neřesti. Středopravicová vláda by si měla uvědomit, že ozdravění veřejných financí je i jinde ve světě celkem běžnou agendou tohoto ideologického směru, zatímco výrazné usměrňování chování společnosti obvykle ne,“ míní Chytilek.

Vláda podle Kubáčka představila reformu později, než měla. „Myslím si, že taktičtější by bylo to představit dříve. Samozřejmě do toho vstoupily prezidentské volby, což na to mělo vliv, i když to nikdo z vlády nepřizná. Mělo to být nejpozději hned po volbách, protože samozřejmě každý měsíc se počítá,“ uvedl Kubáček s tím, že se dá na podzim čekat další konflikt s opozicí. „Opozice by byla hloupá, kdyby tahle témata nevyužila k vymezování se,“ dodal.

Podle Michaela Drašara je v současnosti těžké odhadnou, jaký dopad bude mít návrh úsporných opatření na preference politických stran. „To se ukáže v následujících týdnech. V posledních měsících však vidíme určitou ‚zakonzervovanost‘ sympatizantů vládních a opozičních stran, kdy jejich podíl zůstává víceméně stejný, voliči pouze fluktuují mezi jednotlivými stranami v rámci daného tábora.“ míní Drašar. „Je tedy otázkou, jak tento trend ovlivní právě tato plánovaná úsporná opatření. Určitou část voličů koaličních stran to odradit může, na druhou stranu řada především ryze pravicově orientovaných voličů si uvědomuje nutnost škrtů a úsporných opatření a tyto reformy podporuje,“ dodal Drašar.